U Jílkové to vřelo: 90 tisíc za zubní protézu? Kde to mám vzít? Pojišťovny proplácí jen ty nekvalitní, zuřil důchodce

Paní Jílková zahájila diskuzi otázkou na pana Olejára ze Svazu pacientů týkající se argumentů ve věci vysokých cen za výkony u zubních lékařů. Ten se zmínil o tom, že zubní laboranti vyrábí zubní náhrady za malé režijní náklady, aby je pak následně prodávali prostřednictvím zubních ordinací za vysoké ceny, které zdravotní pojišťovny vždy nehradí v plné výši. Ve svém projevu zmínil také ústavní právo pacientů na bezplatnou zdravotní péči.

Ke slovu se dostává pan Šmucler ze Stomatologické komory ČR, který tvrdí, že mají stomatologové zcela jiné podmínky, než běžní praktičtí lékaři. Dále vysvětluje, že existuje zákonem definovaný vzorec, který řeší výši cen zubních náhrad a jejich proplácení.

Pan Olejár mu na to oponuje tím, že zaznamenal tlaky na větší spoluúčast pacientů, a že by se toto mělo řešit. Jejich diskuzi následně přeruší paní Jílková, která vysvětluje, že veřejnost nerozumí principům kalkulačního vzorce, který zmínil pan Šmucler.

Ke slovu se dostává pan Petřík, stomatolog z Náchoda, který se snaží vysvětlit, jak to celé v praxi funguje. Tvrdí, že jeho účetní posílá ekonomické firmě celkové náklady ordinace, které si pak následně ověřuje finanční kontrola. Pan Olejár doplňuje, že ceny proplácených zubních náhrad závisí na minutové sazbě a době trvání příslušného výkonu, což je také důvodem toho, proč se ceny liší ordinace od ordinace.

Na tato slova reaguje pan Koranda, důchodce a pacient z Chebu, který vysvětluje, že má problém sehnat 90 tisíc korun na kvalitní zubní protézu, a že pojišťovny proplácí pouze ty nekvalitní. Zmínil také, že nedokázal dobře rozkousat ani rajské jablíčko.

Pan Friedrich ze Svazu zdravotních pojišťoven řekl, že není v jeho moci toto ohlídat, neboť zdravotní pojišťovny jsou omezovány zákony, a tudíž je třeba se obracet na zákonodárce.

Pan Charvát, starosta Plaňan, doplnil diskuzi problémy obyvatel malých měst a venkova najít zubního lékaře, které u něj vygradovaly poté, co odešla poslední stomatoložka. Zmínil také fakt, že se obyvatelé rozutekli k různým lékařům v nejbližších obcích, a že bude problém sehnat zubního lékaře, který by měl zájem si v Plaňanech otevřít ordinaci, a shánět si nové pacienty.

Následovala slovní přestřelka mezi starostou Plaňan a prezidentem stomatologické komory ohledně pravdivostí informací o nedostatku zubních lékařů. Pan Šmucler tvrdí, že tento problém řeší pouze obce u Jeseníků a v Krkonoších.

Hádku ukončuje Jílková, která se snaží debatu vrátit k jádru věci, tedy dostupnosti zdravotní péče pro sociálně slabé skupiny občanů. K mikrofonu se dostává paní z publika, která tvrdí, že si nemůže stěžovat na neochotu ze strany zdravotních pojišťoven.

Do diskuze následně vstupuje zubní lékařka, která se představila jako paní Vrbková, vysvětlující potřebu rozlišení mezi protézami a fixními zásahy. Paní Jílková se jí ptá, zda je správné, když peníze hrají roli v tom, zda budou moci senioři mít kvalitní protézu.

Mikrofon získává pán z publika, který tvrdí, že má problém sehnat zubaře. Pan Šmucler to vysvětluje tím, že se pacienti mnohdy lékařům nevyplácí. Paní Jílková do toho vstupuje a tvrdí, že je potřeba vyvíjet tlak na politiky, aby řešili přijímání pacientů, u nichž bude výkony proplácet zdravotní pojišťovna.

Ke slovu se dostává paní z Asociace dentálních hygienistek, která tvrdí, že by dentální hygiena neměla být nadstandardem, nýbrž zcela běžným zákrokem. Paní Jílková poznamenává, že si sama zkontrolovala ceny dentální hygieny, a že je pro většinu obyvatel příliš drahá. Pan Friedrich vysvětluje, že zdravotní pojišťovny mají proplácet výhradně lékařské výkony, nikoli dentální hygienu nebo výživové poradce.

Pan Šmucler dodává, že politici neumí dobře komunikovat s voliči, a vysvětlit jim obě strany mince. Zvýšením důchodů a výstavbou železnic musí podle jeho názoru peníze někde chybět, a tou oblastí může být například zdravotnictví s potřebou větší spoluúčasti pacientů.

Slovo má starosta z obce Třešňová, který tvrdí, že jim chybí jak zubní lékař, tak i obvodní a dětský doktor. Pan Šmucler mu dává za pravdu, že se jedná o chudou obec, kde žádný lékař nechce působit, protože by mu příjmy z pojišťoven nepokryly vysoké provozní náklady.

Paní Jílková přerušuje diskuzi a snaží se dostat do popředí zájmu lékaře cizince. Pan Olejár zmiňuje, že občas ošetřují pacienty lékaři z Ukrajiny a Ruska, kteří neprošli zákonem stanovenou aprobací, a kteří mají zároveň diplom z nedůvěryhodných vysokých škol.

Pan Friedrich vysvětluje, že aby si mohl lékař cizinec otevřít soukromou praxi, tak se musí nejprve přihlásit na ministerstvo zdravotnictví, a pak následně až do získání aprobace nemůže bez dohledu jiného lékaře ošetřovat pacienty.

Ke slovu se dostává student zubního lékařství, který tvrdí, že se na praktikách učí vytvářet zubní plomby, a že je třeba, aby měli lékaři dostatek času na vytvoření kvalitní plomby, což jim současný přístup zdravotních pojišťoven neumožňuje, když zavádí minutové sazby, od nichž se pak odvíjí cena výkonu. 

V závěru diskuze zmiňuje matka 25letého syna, který přišel kvůli nekvalitnímu zubnímu lékařství o tři přední zuby, protože půl roku čekal na zákrok, který musel proběhnout v anestezii. Stěžuji se také na arogantní přístup ze strany primářky z příslušné kliniky.

Paní Jílková ukončuje diskuzi tím, že se odkryl vážný problém, a že je potřeba ho ze strany odborné veřejnosti směřovat na ministerstvo zdravotnictví. Dále upozorňuje pacienty, aby si ověřovali, zda je jejich zubní lékař registrován ve stomatologické komoře, a aby se předem domluvili na ceně. 

Tématem příštího týdne se stanou předškolní zařízení a jejich povinnost přijímat dvouleté děti a batolata. Svojí účast už dopředu potvrdili expert na školství ODS Václav Klaus mladší a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD.