Až třetina pacientů ve vyspělých evropských zemích trpí podvýživou

"Podvýživa je pro pacienta životně nebezpečná a pro společnost velmi nákladná," uvedl Sobotka. Zajištění výživy v nemocnicích však podle něj neznamená jen plný talíř. "Důležité je udržení nutričního stavu od stanovení diagnózy po celou dobu jeho léčby s využitím všech dostupných prostředků včetně klinické výživy," vysvětlil.Připomněl, že v rámci celé Evropy trpí podvýživou více než 30 milionů lidí. Ze statistik vyplývá, že například ve Velké Británii se jedná o tři miliony lidí a náklady na léčbu zdravotnických komplikací spojených s podvýživou představují asi 15 miliard eur. V zemích EU se tyto náklady odhadují na 170 miliard eur. "Prevence nedostatečné výživy přitom může ušetřit až 1000 eur na jednoho hospitalizovaného pacienta," dodal Sobotka.Lékaři často podvýživu přehlížejí, upozornil dále. "Přitom nedostatečná výživa pacienta vede ke znehodnocení účinnosti mnohdy i nákladné léčby, neumožňuje účinnou rehabilitaci či vede k úbytku svalové hmoty," vyjmenoval.Na závažnost podvýživy a její výskyt dlouhodobě poukazuje i evropská organizace pro klinickou výživu a metabolismus ESPEN. Ta vyzvala země EU, aby se začaly problematice podvýživy intenzivně věnovat. České ministerstvo zdravotnictví v této souvislosti například ustanovilo pracovní skupinu na boj s podvýživou a sestavilo akční plán opatření s cílem snížit výskyt podvýživy u českých pacientů."Smyslem a cílem aktivit v oblasti výživy pacientů je předcházet komplikacím ovlivněným v průběhu léčebného procesu podvýživou. A to zajištěním potřebné nutriční podpory v průběhu léčby, zajištěním a zlepšením správné výživy v nemocniční i ambulantní sféře," řekla k tomu Stanislava Pánová, předsedkyně komise pro výživu ministerstva zdravotnictví.Podvýživou trpí v Evropě podle statistik také pět až patnáct procent lidí, kteří žijí běžným životem.