Jak fakultní nemocnice nakupují léky? Kontroloři se nestačili divit

NKÚ prověřil hospodaření tří zmíněných nemocnic v letech 2014 až 2016. Kontrola ukázala, že nemocnice pořizovaly léčiva a zdravotnický materiál velmi často bez zadávacího řízení, nezřídka na základě přímých objednávek. Z porovnání cen pak vyplynulo, že nemocnice nakupovaly shodná léčiva a zdravotnické prostředky i za podstatně rozdílné ceny, a to i od stejných dodavatelů.

Prověřované nemocnice pořizovaly léčiva pomocí zadávacího řízení spíše minimálně, přestože jsou jakožto veřejní zadavatelé povinny tento postup využívat. V případě vzorku tzv. centrových léků ÚVN využila zadávací řízení u 24 % z těchto léčiv, FNM přibližně u 19 % a FNB tímto způsobem nepořídila dokonce žádné z léčiv. U vzorku protiinfekčních léků využila ÚVN zadávací řízení u 29 % pořízených léčiv, FNB u 15 % a FNM jen v pěti procentech případů. Podobné výsledky kontrola zjistila i v případě zdravotnického materiálu, který například FNB nakupovala zcela bez zadávacího řízení. V součtu využívala zadávací řízení nejvíce ÚVN. FNB jej naopak nevyužívala téměř vůbec.

„Chápeme, že existují případy, kdy není reálné tyto věci pořídit pomocí zadávacího řízení. Jsme ale svědky situace, kdy je tento způsob nakupování léčiv spíše výjimkou než běžnou praxí, a to se nedá ničím přijatelným vysvětlit,“ komentoval výsledky kontroly prezident NKÚ Miloslav Kala.

Lék MEROPENEM KABI nakupovala ÚVN po 956 korunách za balení, FNB jej pak pořizovala za 3 300 korun za balení. Lék PIPERACILLIN/TAZOBACTAM KABI zase nakupovala FNM po 385 korunách za balení, ÚVN pak stejný lék pořizovala původně za 2 103 korun. Jednalo se přitom o nákup od stejného dodavatele. Takové rozdíly ukazují, že existuje prostor pro snižování nákladů v hospodaření nemocnic.

"Ve většině procent případů u centrových léků a léčiva skupiny ATC bylo provedení zadávacího řízení nereálné, a to hlavně z důvodu existence jediného dodavatele. V takovém případě by bylo podle tehdy platné legislativy a příkazu MZ (ministerstva zdravotnictví) nutno výběrové řízení stejně zrušit," sdělila mluvčí motolské nemocnice. FNM podle ní kromě velkých veřejných zakázek postupovala v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a léky i zdravotnický materiál pořizovala na základě poptávkového řízení, aby byla dodržena zásada transparentnosti.

S nákupem léčiv a zdravotnického materiálu je spojeno také vyplácení bonusů nemocnicím od dodavatelů. Přijímání bonusů a nakládání s nimi bylo v kontrolovaných letech netransparentní, nesystémové a bez jasně stanovených pravidel.

"NKÚ například zjistil, že FNB a FNM neuzavřely všechny smlouvy týkající se bonusů písemně – v některých případech se jednalo jen o ústní dohody. Uzavřené smlouvy týkající se bonusů pak fakultní nemocnice s odkazem na obchodní tajemství nezveřejňovaly v registru smluv. Kvůli absenci jasných pravidel nemocnice také přistupovaly v zadávacích řízeních k bonusům odlišně. FNM při výběrových řízeních bonusy jako kritérium vstupující do výsledné ceny nezohledňovala. Naopak příkladem dobré praxe je ÚVN, v jejíchž výběrových řízeních byla kritériem nejen nabídková cena, ale i bonus," informuje nku.cz.

Ministerstvo zdravotnictví po předání kontrolního protokolu k této kontrole přijalo nápravné opatření, ve kterém pro své nemocnice určilo například podmínky přijetí bonusů, způsob nakládání s nimi a další parametry. Skutečnou účinnost tohoto opatření bude možné ověřit až v následné kontrole. 

Hodnota celkových bonusů za léčiva a zdravotnické prostředky se v kontrolovaných letech u prověřovaných nemocnic pohybovala kolem jedné miliardy korun.