Připlatíme si za zdravotní péči? Tripartita bude jednat o odvodech i spoluúčasti

Stát odvádí pojistné za 5,9 milionu dětí, nezaměstnaných či důchodců. Za osobu platí 1018 korun měsíčně. Výše pojistného u živnostníků závisí na jejich zisku, měsíčně činí minimálně 2208 korun. Odvody zaměstnanců tvoří 13,5 procenta z jejich vyměřovacího základu. Devět procent posílá zaměstnavatel, 4,5 procenta pracovník.

Podle odborů by se peníze do zdravotnictví měly dostat díky nastavení odvodů. "Nejprve je třeba vyladit spravedlivou zátěž u samoplátců, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Je u jednotlivých plátců velmi rozdílná. Zaměstnanci financují velmi významnou měrou systém sociálního zabezpečení včetně veřejného zdravotního pojištění," uvedl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Zdravotní systém ČR dosahuje dobrých výsledků ve srovnání s ostatními ekonomikami. Hlavní výzvou je zajistit udržitelnost financování zdravotnictví v důsledku stárnoucí populace, říká tripartitě ministr @ZdravkoOnline p. @adamvojtechano k bodu doporučení #OECD pro zdravotnictví. pic.twitter.com/7pMgZkktPB

Se zvýšením spoluúčasti pacientů odboráři nesouhlasí. Podle nich se ukazuje, že si řada lidí placenou péči nemůže dovolit. "Úroveň mezd v ČR není srovnatelná s úrovní mezd na západ od našich hranic, kde jsou doplňkové pojistné systémy možné," dodal Samek. Dokud podle něj nebudou výdělky vyšší, není možné o připlácení uvažovat.

Pro spoluúčast jsou naopak zaměstnavatelé. "Je to otázka politického rozhodnutí, ale minimálně při léčení v nemocnicích by stálo za to, aby si pacienti hradili jídlo," řekl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Zaměstnavatelé jsou podle něj proti tomu, aby se odvody zvyšovaly plošně. Stát by ale měl posílat do systému víc. Výše platby za státní pojištěnce by se měla navázat na průměrnou mzdu, řekl Wiesner. "Není to asi možné udělat najednou v jednom roce, ale postupně," dodal.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude ČR patřit k zemím, kde se podíl výdajů na zdravotní péči na HDP zvýší kvůli stárnutí společnosti nejvíc. Stát by tak měl hledat další zdroje financování a zvážit třeba i rozumnou spoluúčast pacientů, doporučuje mimo jiné OECD.

Lidé v Česku platili v minulosti ve zdravotnictví regulační poplatky. Do zdravotnictví tak ročně přiteklo několik miliard. Platbu za návštěvu ambulance a recept, kterou zavedla pravicová vláda, po pár letech zrušil v minulém volebním období kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD).