Chystá se reforma ve zdravotnictví: Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent problémů

"Lékaři specialisté vyřeší 15 procent případů za 40 procent nákladů a nemocnice pět procent za 40 procent nákladů," popsal fungování zdravotnictví v západoevropských zemích předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma.

Posílit pozici praktických lékařů v systému českého zdravotnictví má podle návrhů vzešlých z ministerské pracovní skupiny například posílení jejich kompetencí, rozšíření počtu jimi předepisovaných léků nebo převzetí péče o některé chronické pacienty od specialistů. To už začíná fungovat u pacientů, kteří se vyléčili z rakoviny a je třeba je dál pravidelně sledovat, připravuje se také u diabetiků nebo pacientů s vysokým krevním tlakem.

Změnit by se mohlo i financování péče. Základní bude platba za registrovaného pacienta, takzvaná kapitační, kterou lékař každý měsíc dostává. "Dominantní stále bude kapitační platba, ale posílená bude výkonová složka," řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Lékaři budou moci udělat pacientům nová vyšetření, která dosud patřily jen specialistům, nebo výkony, které vedou k odhalení nemocí, takzvané screeningy, například cukrovky vyšetřením hladiny cukru v krvi každých několik let, ale například i demence, duševních nemocí nebo chronické plicní obstrukční nemoci.

Zároveň musí být podle ministerstva primární péče také více dostupná. Chce proto podporovat školicí místa pro vzdělávání mladých lékařů. Zároveň zdravotní pojišťovny budou finančně motivovat lékaře s ordinacemi v hůře dostupných oblastech a ordinace s delší otevírací dobou.

Mohly by ji zajistit i takzvané sdružené praxe několika lékařů s několika sestrami a administrativní silou. Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Davida Šmehlíka budou už letos testované v pilotním provozu, pojišťovna jim připraví speciální smlouvy. Počítá se také se sjednocením přístrojového vybavení ordinací, zatím ale není jasné, jaké přístroje budou pro ordinaci povinné.

Reforma počítá také ze změnou sítě lékařské pohotovostní služby. Měla by být nejméně jedna v okrese při urgentním příjmu nemocnice, jejichž vznik chce ministerstvo podpořit i z evropských fondů.

Za problematický ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) považuje věkovou strukturu praktických a dětských lékařů. Průměrný věk praktického lékaře pro dospělé je 54 let, dětského 56 let. "Fungování do jisté míry stojí na lékařích-seniorech," dodal ministr.

Chce proto podpořit vzdělávání. Vrátit zpět by se měl podle Prymuly také samostatný studijní obor dětského praktického lékaře oddělený od pediatrie. "Čekáme na poslaneckou iniciativu," vysvětlil. Byl zrušený před několika lety, zástupci dětských praktiků s tím ale nesouhlasili.

Odborníci chtějí také odbourat zbytečné návštěvy u lékaře, jejichž náklady odhadují na desítky miliard korun ročně. Průměrně v ČR navštíví pacient lékaře 12krát za rok, v Rakousku sedmkrát a ve Švédsku třikrát. Cesta vede podle nich přes vzdělávání pacientů. "Někteří pacienti ani nechtějí systém zneužívat, ale nevědí, jak se v něm pohybovat, s čím za jakým lékařem jít," dodal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zvažují se ale i postihy. Podle Prymuly například ten, kdo si zavolá sanitku prokazatelně zbytečně, bude její výjezd muset zaplatit.