Za dva roky platnosti protikuřáckého zákona, který mimo jiné zakázal kouření v restauracích, skončilo méně lidí v nemocnici s infarktem či astmatem. Ubylo také kuřáků mezi mladými od 15 do 24 let, kdy se s cigaretami často začíná. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dopady na onkologická onemocnění odborníci očekávají asi za deset let. Podle odhadů kouří čtvrtina Čechů starších 15 let.
"Po dvou letech už můžeme říct, že to reálně má efekt. Důležitý je zejména pokles kuřáků v nejmladších skupinách, protože tam se tvoří návyky. Čtyřicetiletý člověk už většinou kouřit nezačne," řekl ministr.
Podle ředitele Státního zdravotního ústavu Pavla Březovského poklesl počet kuřáků mezi mladistvými ve věku 15 až 19 let mezi roky 2017 a 2018 o 13 procent. Loni jich tak kouřila nějaký tabákový výrobek asi čtvrtina.
Statistici srovnávali počty hospitalizací kvůli infarktu mezi roky 2016 a 2018. Mezi lidmi do 70 let jich ubylo téměř 700, což je po započtení obecného trendu snižování počtu hospitalizací asi o 7,1 procenta. U astmatu a pacientů mladších 40 let je pokles o dalších více než 700 pobytů v nemocnici a asi 18,5 procenta.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by se kromě astmatu a infarktu daly započítávat i další nemoci spojené s kouřením jako je angína pektoris, nespecifické bolesti na hrudi nebo problémy s dýcháním. Mohlo by se podle něj jednat až o 4000 pobytů v nemocnici za rok. "Je to zejména díky tomu, že nekuřácké prostory nevystavují kouření nekuřáky," uvedl.
Efekt na zhoubné nádory bude podle něj vidět zhruba za 10 let. Kromě rakoviny plic, které ročně podlehne asi 5000 lidí, má kouření souvislost také s nádory močového měchýře, dýchacího ústrojí nebo tlustého střeva a konečníku. Celkem jde asi o 14 diagnóz a kolem 12.000 úmrtí za rok.
"Ročně nově diagnostikováno asi 80.000 pacientů se zhoubnými nádory. Asi třetina má souvislost s kouřením," dodal Dušek. Spolu s dalšími chorobami jako je chronická obstrukční plicní nemoc může jít až o 25.000 úmrtí ročně, což je asi pětina ze všech.
Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je od zavedení zákazu také větší zájem o poradenství týkající se odvykání kouření.
V Česku kouří asi 1,7 milionu dospělých. Celospolečenské náklady na léčbu kuřáků jsou asi 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá, ministerstvo financí připravilo návrh na její zvýšení spolu s daní na alkohol a hazard.
Ministr připomněl, že od začátku platnosti zákona bylo už několik pokusů o jeho zrušení nebo zmírnění. Zákon posuzoval na návrh senátorů i Ústavní soud, zákaz kouření ale nezrušil. Vznikly také petice na jeho zrušení i podporu. Kromě nejznámějšího zákazu kouření v restauracích ho zákon zakazuje také na zastávkách MHD, na letištích, dětských hřištích nebo v zoologických zahradách. Měnil také některé podmínky označení provozoven, reklamu a prodej tabáku a alkoholu.
Související
Mladým kuřákům v EU hrozí horší časy. V čele boje stojí Nizozemsko
Británie projedná přelomový zákon. Chce zakázat cigarety
Kouření , Adam Vojtěch (ANO) , zdraví , ministerstvo zdravotnictví , cigarety
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth
před 1 hodinou
Bouřky dorazily. Meteorologové upozornili na supercely na jižní Moravě
před 2 hodinami
Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice
před 3 hodinami
Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup
před 3 hodinami
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
před 4 hodinami
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
před 4 hodinami
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
před 5 hodinami
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
před 6 hodinami
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
před 7 hodinami
Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu, varuje Litva
před 7 hodinami
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
před 8 hodinami
Středeční počasí přinese bouřky do další části Česka, varoval ČHMÚ
Aktualizováno před 9 hodinami
Tragická střelba v Praze. Muž zavraždil ženu, pak se pokusil o sebevraždu
před 9 hodinami
Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou
před 11 hodinami
Ebola se potvrdila v 2000 případech. WHO se domnívá, že nakažených je mnohem více
před 11 hodinami
Macinka se zastal Turka. Určitě ho nepotopím, vzkázal šéf Motoristů
před 12 hodinami
Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump
před 13 hodinami
Vážná nehoda autobusů na Kladensku. Na místě jsou zranění, zasahoval vrtulník
před 14 hodinami
Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.
Zdroj: Libor Novák