Úhrada zdravotní péče? Jednání lékáren a pojišťoven skončilo fiaskem

Lékárny a domácí péče se dnes nedohodly se zdravotními pojišťovnami na úhradách zdravotní péče pro příští rok. S návrhem pojišťoven nesouhlasili všichni vyjednávači. Podle koordinátora segmentu lékárenské péče Marka Hampela z Grémia majitelů lékáren se bude dál jednat. Domácí péče chtěla srovnat odměny sester s nemocnicemi. Ve středu musí výsledky jednání představit ministerstvu zdravotnictví. Pro příští rok pojišťovny počítají s příjmy systému kolem 346 miliard korun.

Podle Hampela lékárny žádaly aspoň 400 milionů korun navíc, protože náklady na letošní zavedení evropské protipadělkové směrnice stálo lékárny 600 milionů korun. Pojišťovny nabízely podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého 340 milionů korun. Z veřejného zdravotního pojištění mají lékárny asi miliardu korun ročně.

Příjmy lékáren jsou kromě marží na léky a úhradami od pojišťoven tvořené také takzvaným signálním výkonem, tedy platbou za vydání jedné položky na receptu. Tato položka nahradila zrušené regulační poplatky, které hradili pacienti. Pojišťovny nabídly 12 korun, Hampel požadoval 18 korun. Další dva spolky, které za lékárníky také jednají, žádaly 15 korun. "Prostor k jednání vidím kolem 16 korun," dodal Hampel.

Podle koordinátorky segmentu domácí péče nebyl návrh pojišťoven přijatelný. "Sestry nám odcházejí do nemocnic, kde mají vyšší platy," řekla po jednání ČTK. Žádaly proto navýšení úhrad, třeba rozložené do dvou let. "Bylo nám řečeno, že práce sestry v domácí péči je méně náročná," dodala s tím, že málokdo vydrží práci dělat déle než dva roky. Další jednání do středečního závěrečného podle ní zřejmě nebude.

Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že v dohodách pro příští rok byly zakotveny změny úhrad zejména v primární péči. Pro praktické lékaře bylo letos vyčleněno 17,1 miliardy korun, pro příští rok byl dohodnutý nárůst o 900 milionů. Stomatologové měli letos k dispozici 13,4 miliardy korun. Příští rok se počítá se 734 miliony navíc, z nichž 230 milionů Kč půjde na stomatologické výrobky. Oblast gynekologie letos měla dohodnutých 4,4 miliardy korun, navíc bude v roce 2020 asi 227 milionů.

Zdravotní pojišťovny pro většinu ostatních segmentů počítají s navýšením zhruba o čtyři procenta proti letošnímu roku. S penězi navíc počítají také na urgentní příjmy, které nemocnice postupně budují.

S tím, že se o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění, dohodnou přímo pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění už od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menších segmentech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít dohody u všech segmentů. Také letos ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v době zahájení jednání deklaroval, že kdo se nedohodne, nedostane lepší podmínky, než pojišťovny navrhují.

Související

Lékárny

Do Česka dorazí "zásoby" penicilinu. Lékárny dostanou jen pár desítek balení

V pondělí by měly být všechny lékárny v Česku zásobeny alespoň 20 baleními penicilinu. Podle předsedy Asociace velkodistributorů léčiv, Jana Rohrbachera, by v pátek měli všichni hlavní distributoři převzít celkem 52 000 balení od dodavatelské společnosti BB Pharma. Dodávka přichází po několika měsících, kdy Česká republika čelila nedostatku některých antibiotik včetně penicilinu.
Lékárny

Prodeje léků v Česku stouply, vyrostla ale i jejich cena

Prodeje léků na předpis na českém farmaceutickém trhu v roce 2022 vzrostly meziročně o šest procent. Hodnota trhu s léky na předpis, která v tržbách výrobců zahrnuje platby zákazníků za volně prodejné léky, i úhrady pojišťoven a doplatky pacientů za léky na předpis, tak činila 87 miliard korun. Výrazněji stoupal zájem o volně prodejné léky, kde tržby prodejů meziročně vzrostly o 12 procent na celkem 32 miliard korun.

Více souvisejících

Lékárny Zdravotnictví zdravotní pojišťovny

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy