Zdravotní péče ohrožena? Odbory a nemocnice žádají 25 miliard z rezerv. Jinak...

"Dohodu tyto segmenty nepodepsaly proto, že návrhy předkládané ze strany zdravotních pojišťoven pro ně nepřijatelné. Výše navrhovaných úhrad by neumožnila poskytnout kvalitní zdravotní péči ve stejném rozsahu jako letos," uvedla předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková. Peníze by podle ní měly jít na péči a navýšení odměn.

Místo meziročního navýšení o asi 20 miliard by podle jejich návrhu bylo rozděleno o 45 miliard navíc proti roku 2019. Požadují, aby se nemocnicím zvýšily úhrady o 15 procent, domácí péči o 40 procent a následné péči o 1000 korun na lůžko a den. Ostatním segmentům péče pak zbývající peníze navrhují rozdělit proporcionálně.

"Myslíme si, že není žádný důvod pro to, aby se peníze hromadily na účtech zdravotních pojišťoven," dodala. Na dotaz ČTK dodala, že na zdravotnictví v současné době dáváme méně než v době ekonomické krize. "Pojišťovny říkají, že přijde krize. Krize byla a teď přišla doba prosperity. Na zdravotnictví teď dáváme méně, než v době krize. Až přijde krize, tak jsou tady další možnosti. Například zvýšit platby za státní pojištěnce. Řešení je vždycky v rukou politiků, kteří musí ty peníze najít," dodala.

Ministerstvo ale trvá na tom, že v době ekonomického růstu je třeba tvořit rezervy. "Vyšší peněžní zásoba na rezervních fondech pojišťoven pomůže v případě krize dodat do systému chybějící prostředky tak, aby výpadek nepocítili ani poskytovatelé ani pojištěnci, kterým by v opačném případě mohlo hrozit snížení dostupnosti péče. Není proto možné rezervy rozpouštět ihned do spotřeby, musíme je držet a postupně navyšovat," řekla ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) v dohodovacím řízení požadovala úhradami dorovnat inflaci a peníze na desetiprocentní navýšení odměn v akutní péči. Pro nemocnice následné péče je podle ní třeba navýšení o 1000 korun na ošetřovací den. "Od roku 2015 dochází k navyšování platů zdravotnických pracovníků, které nikdy ministerstvo úhradami plně nepokrylo," řekl místopředseda AČMN Lukáš Velev. Většinou to podle něj dorovnali zřizovatelé, zejména kraje, které na provoz svých nemocnic dávají obvykle mezi 100 a 200 miliony korun ročně.

Dostupnost domácí péče omezují podle jejích zástupců limity pro objem vykázané péče. Žádaly proto podle Ludmily Kučerové z Charity ČR nárůst o 40 procent, klidně i rozdělený do dvou let. Sestry v domácí péči a sociálních službách podle nich odcházejí, protože v nemocnicích jsou lépe placené.

První setkání nové diskusní platformy o prioritách ve zdravotnictví, financování zdravotní péče a zájmu zaměstnavatelů na funkčním a stabilním zdravotnictví, se dnes konalo v pražské centrále @Hokomora. Ministerstvo reprezentoval náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. pic.twitter.com/xKVOndvFnN

Jednotlivé segmenty dostanou podle dohod navíc proti letošnímu roku průměrně 4,5 procenta. Ministerstvo už dříve deklarovalo, že dá nemocnicím proti letošnímu roku navíc peníze na provoz a budování urgentních příjmů. Více peněz půjde také na moderní léky, jejichž náklady každoročně rostou i kvůli stále vyššímu počtu pacientů, kteří je potřebují. O korunu více dostanou také lékárníci za výdej léku na receptu.

U praktických lékařů budou hrazeny nové výkony, podpořeny budou také sdílené praxe nebo ordinace s delší ordinační dobou. U zubních lékařů byly navýšeny úhrady za materiál a stomatologické výrobky, vyplatit by se jim nově mělo i ošetřovat pacienty na pojišťovnu včetně dětí. V gynekologii se mění úhrady péče o těhotné - z jednotlivých výkonů a vyšetření na tři balíčky podle trimestrů.

S tím, že se o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění dohodnou přímo pojišťovny se zástupci segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menších oblastech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít dohody se všemi.