Úrazy dětí: Předloni jich chirurgové ošetřili přes půl milionu

Mezi lety 2006 a 2009 lékaři v průměru ročně ošetřili 394 tisíc úrazů dětí ve věku 0 až 14 let. Pokud šlo u úrazu vysledovat jeho druh, pak nejčastěji děti ve věku 0 až 14 let končily v péči chirurgů kvůli sportovním úrazům (29 procent), následovaly úrazy školní (19 procent) a pak dopravní (5 procent). Nutno ale podotknout, že celých 47 procent ošetřených úrazů skončilo ve statistikách v kolonce „ostatní“. Ve věkové skupině mladistvých pak připadalo nepatrně více ošetření na úrazy sportovní (30 procent) a dopravní (6 procent). Statistiky také ukazují, že počet úrazů dlouhodobě klesá. Oproti roku 2006 bylo předloni v ambulancích ošetřeno o 28 procent méně úrazů, a úrazovost tak dosáhla čísel z let 1996 a 1997, kdy bylo za posledních 15 let úrazů zcela nejméně. Nejvíce ubylo úrazů školních – o 31 procent, pak následují úrazy sportovní o 26 procent a traumata dopravní – o 22 procent. Ubylo i zlomenin, a to o 33 procent. Ve srovnání s úrazovostí populace nad 20 je úrazovost dětí do 15 let asi 1,6 krát vyšší, v součtu dětí a mladistvých je to až 1,9 násobek. Pokud jde o úrazy, které si vyžádaly hospitalizaci, pak se jedná o 38 102 případů úrazů dětí a mladistvých do 20 let, včetně cizinců. Více než čtvrtina těchto úrazů si vyžádala operaci, v 5 100 případech pak dokonce neodkladnou. Doba hospitalizace v průměru dosahovala tři až téměř čtyři dny. Ve srovnání s rokem 2006 počet operovaných dětí a mladistvých mírně narostl, na stranu druhou ovšem celkově poklesl počet úrazů, u nichž byla nutná hospitalizace. Nejčastěji se mezi úrazy ošetřované při hospitalizaci v letech 2000 až 2009 vyskytovaly náhodné pády, které byly příčinou celkem 58 procent hospitalizací pro úraz u dětí a 47 procent hospitalizací pro úraz u mladistvých.Druhou nejčastější skupinou pak byly úrazy v dopravě, které představovaly 10 procent z celkového počtu hospitalizací u dětí a 20 procent u adolescentů. U kojenců do jednoho roku dominují mezi úrazy s nutnou hospitalizací podle statistik náhodné pády, dále jsou pro tuto charakteristická opaření, kontakt s horkým tělesem, nebo zachycení předmětem a přístrojem nebo pořezání se o něco ostrého. Tyto druhy úrazů bývají nejčetnější i u batolat, tedy dětí mezi jedním rokem a čtyřmi lety. Následují náhodné otravy a náhodná tonutí, což nejsou úrazy časté, ale velmi závažné svými následky.

V mladším školním věku, tedy ve věku 5 až 9 let, dominují náhodné pády a mechanická poranění, přibývá ale i zranění z dopravních nehod. Ve starším školním věku, tedy mezi 10. až 14. rokem věku převažují také náhodné pády a úrazy při dopravních nehodách. Roste ale i počet zranění zvířetem nebo neúmyslného poranění druhou osobou. U adolescentů opět převažují náhodné pády a dopravní nehody, časté je ale i poranění o neživou věc a zranění druhou osobou. Významná jsou ale i sebepoškozující poranění. Nejčastějším poraněným místem na těle je u dětí a dospívajících podle statistiků hlava (okolo 40 procent všech zranění), následují končetiny. U dětí jsou to nejčastěji ruce, u mladistvých naopak nohy.

Podíl zlomenin se u dětí do 15 let dlouhodobě pohybuje kolem 26 procent, v roce 2009 to bylo 24 procent.

Z hlediska místa, kde se úrazy staly, převažuje u dětí i dospívajících domov a jeho nejbližší okolí. Na dalších místech jsou pak u dětí hřiště a tělocvičny, u dospívajících se k těmto místům přidávají prostory ulic a silnic. V roce 2009 zemřelo kvůli úrazům 221 osob mladších 20 let, z toho na děti do patnácti let připadlo 83 úmrtí. Z tohoto počtu šlo o 49 chlapců a 34 dívek. U adolescentů bylo zaznamenáno 107 úmrtí chlapců a 31 úmrtí u dívek.

Více než 70 procent úmrtí při úrazech tak připadlo na muže. A statistiky ukázaly i to, že úraz je nejčastější příčinou smrti mladých lidí do 20 let.

U dětí ve věku 0 až 14 let nejčastěji končí smrtí dopravní nehody a utonutí, u adolescentů jsou to dopravní nehody a úmyslné sebepoškození.