Rakovina plic v Česku zabije každého dvanáctého muže a třicátou ženu

K hlavním rizikovým faktorům pro rakovinu plic patří kouření, to se na vzniku nemoci podílí u mužů z 90 procent a u žen z 85 procent. Zbytek připadá na jiné rizikové faktory, jako například inhalace radioaktivního prachu nebo chemických karcinogenů. Nepříznivě působí i znečištěné ovzduší ve velkých městech, které obsahuje škodliviny ze spalování ropných produktů.

"Pravdou ale je, že u silných kuřáků je riziko více než dvacetinásobně vyšší ve srovnání s nekuřáky. S počtem vykouřených cigaret se riziko zvyšuje," doplnil Zatloukal.

Ve většině případů se onemocnění projevuje varovnými příznaky, jako je kašel přetrvávající více než tři týdny, zhoršení dechu, bolest na hrudi nebo pod lopatkou, zvýšené teploty, celková slabost, nevýkonnost, neopodstatněný úbytek na váze a nechutenství, otok krku nebo obličeje, chrapot a vykašlávání i zcela malého množství krve. "Tyto příznaky se vyskytují i u jiných plicních onemocnění, není ale dobré je podceňovat. Včasná diagnóza rakoviny plic totiž zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu," řekl Zatloukal.

Přesto je téměř polovina případů rakoviny plic diagnostikována až ve čtvrtém, nejpokročilejším stadiu. Reálnou šanci na přežití přitom mají pacienti, kteří jsou diagnostikováni v časném stadiu.

Rakovinu plic lze nejlépe léčit chirurgickým odstraněním nádorů, problémem je, že kvůli pozdním nálezům a obvykle vyššímu věku pacienta lze tímto způsobem léčit jen 12 procent pacientů. Zbylí jsou odkázáni na chemoterapii, ozařování nebo v poslední době na takzvanou biologickou léčbu. Ta působí přímo v rakovinové buňce a nádor přestane příjímat živiny, bez nichž se není schopen rozvíjet.

Velkou šancí do budoucna by mohla být vakcína proti rakovině plic, její vývoj je ale zatím ve fázi klinických testů.