Psychologové křičí: O deviantech a zbraních budou rozhodovat amatéři?!

Asociace s návrhem zásadně nesouhlasí a tvrdí, že o duševním zdraví pacientů, o možnosti resocializace pachatelů závažných trestných činů, o držení zbrojního průkazu či přidělení invalidního důchodu by rozhodovali absolventi škol bez dostatečné kvalifikace, praxe a bez dohledu zkušenějších kolegů.

Ministerstvo zase změny zdůvodňuje snahou snížit administrativní zátěž, usnadnit absolventům nelékařských zdravotnických profesí vstup do praxe a zjednodušit celý systém. "Je ale nepřípustné, aby takového cíle bylo dosaženo radikální redukcí vzdělávání a snížením kvalifikace. Dosavadní odbornou úroveň by nebylo možné udržet, docházelo by nevyhnutelně k poškozování pacientů a k devalvaci celého oboru," uvedla Hana Jahnová, prezidentka Asociace klinických psychologů ČR.

Obor klinické psychologie je podle ní svou strukturou nejblíže lékařskému vzdělávání, obsahuje pět let magisterského studia, poté následuje dalších pět let specializačního vzdělávání pod odborným dohledem, které je zakončeno ověřením znalostí (atestací, obdobně jako u lékařů).

"Právě odborný dohled, dostatečné roky praxe a zkouška před komisí zaručují, že se pacientům dostane kvalifikované péče," tvrdí Jahnová. Připomněla, že náklady na zvyšování kvalifikace si psychologové hradí z větší části sami, takže drastické omezení vzdělávacích programů by pro státní pokladnu nepřineslo zásadní úsporu.

Ze statistických údajů vyplývá, že duševní nemocí trpí zhruba 27 procent obyvatel Česka, tedy každý čtvrtý. Nejčastějšími chorobami jsou deprese a úzkostné stavy, přičemž deprese bude podle odhadů za sedm let hlavní příčinou nemocnosti v Evropě.