Praha - V závěrečném čtení poslanci v pátek schválili silou 141 hlasů novelu zákona o léčivech, která například zavádí povinné využívání elektronických receptů od roku 2015. Návrh ale již neobsahoval možnost distančního prodeje léčiv na předpis, který stáhnul poslanec Boris Šťastný (ODS).
Poslanci schválili komplexní pozměňovací návrh zdravotnického výboru, stejně jako návrhy na zpřesnění podmínek pro nakládání s krevní plazmou. Poslanec Šťastný, jak již dříve avizoval, podal pozměňovací návrh, jímž si zrušil paragrafy, které by dovolovaly distanční prodej léků na předpis.
Poslanec si původně přál, aby bylo možné vydávat léky na předpis nejen v lékárně, ale že by se mohly doručovat i přímo do domovů lidí. "Dobře víte, že dnes je možné zasílat přes internet například léčivé přípravky, jejichž předpis není vyžadován. Nicméně po diskusi s některými odborníky jsem se rozhodl tento návrh odložit," vysvětloval změnu svého názoru Šťastný.
Šťastný již ve druhém čtení obhajoval návrhy zdravotnického výboru, podle kterých od roku 2015 by se měl povinně používat elektronický předpis, výjimkou budou akutní případy. Pacienti budou podle něj lépe chráněni před možností nežádoucích účinků léků, které jim mohl lékař předepsat bez znalosti toho, že pacient bere již léky od jiného doktora. Navíc v současnosti podle Šťastného stačí napsat všechna nutná data na pivní tácek, či na papírový ubrousek, a ten dále jako předpis použít. Elektronický předpis by měl pomoci i v boji proti zneužívání receptů.
Všichni poskytovatelé zdravotní péče budou muset být připojení na internet, náklady podle poslance vyjdou na stovky korun měsíčně, stát ale podle něj může ušetřit až miliardu korun. Navíc je podle něj možné pomocí ušetřených peněz zvýšit úhrady. "Peníze se neztratí, zůstanou ve zdravotních pojišťovnách a budou se moci přerozdělit zpátky nejen ve prospěch pacientů, ale i poskytovatelů zdravotnické péče," uzavřel.
Novela nyní půjde do Senátu a v případě kladného názoru horní parlamentní komory k podpisu prezidentovi.
Související
Česko začalo regulovat psychomodulační látky
Do Česka dorazí 125 tisíc vakcín proti žloutence, oznámilo ministerstvo
ministerstvo zdravotnictví , Lékárny , Boris Šťastný
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře
před 2 hodinami
Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit
před 2 hodinami
Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko
před 3 hodinami
Opozice kvůli chování vlády svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Chystá se na masivní obstrukce
před 4 hodinami
Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla
před 5 hodinami
Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu
před 6 hodinami
Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu
před 6 hodinami
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Nejméně 12 mrtvých
před 7 hodinami
Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku
před 8 hodinami
Počasí čeká o víkendu zlom. Do Česka se přižene déšť
včera
Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico
včera
Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí
včera
Je to v rozporu se závěry schůzky s Klempířem, reaguje ČT na návrh mediální novely
včera
Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak
včera
Životní minimum se zatím nezvyšuje, rozhodla Babišova vláda
včera
Ve StarDance bude i úplný nováček. Lidé ho mohou znát z muzikálů
včera
Papež Lev se Trumpem rozhodit nenechal. Na jeho poslední kritiku zareagoval chladně
včera
Zrušení veta na půjčku Ukrajině nebude zadarmo? Magyar poprvé jednal s představiteli EU
včera
Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop
včera
Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě
Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Zdroj: Libor Novák