Česko se chystá na velkou kampaň: Očkovat či nikoli?

"Právo na imunizaci je nezadatelným právem dětí i dospělých. Každé úmrtí na nemoc, proti níž lze očkovat, musíme brát jako kolektivní selhání," řekla k letošní kampani šéfka české kanceláře WHO Alena Šteflová.

Podle hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty patří Česko k zemím s jednou z nejvyšších proočkovaností u dětí. V Evropě je očkováním chráněno 90 procent dětí, v Česku až 98 procent podle jednotlivých onemocnění.

Za úspěch očkování označil Valenta eliminaci vztekliny, od roku 2002 se v ČR nevyskytuje. Celosvětově se podařilo vymýtit dětskou obrnu.

Pokud se objevily ve vyspělé Evropě epidemie nemoci, proti kterým se dá už v dětském věku očkovat, bylo to podle šéfa vakcinologické společnosti Prymuly vždy na konto odpíračů očkování. Počátkem 70. let to byla epidemie neštovic a černého kašle ve Švédsku, v 70. a 80. letech epidemie černého kašle ve Velké Británii a na přelomu roku 2000 bylo několik úmrtí dětí na zarděnky v Nizozemsku.

"Odpírači nás uvrhli o mnoho let zpět," poznamenal Prymula. Zvýšený výskyt některých onemocnění je podle něj důsledkem nekorektních kampaní, které nabádaly k odmítání očkování vzhledem k domnělému riziku autismu či dalších postižení. Vědecké studie toto riziko vyvrátily, zdůraznil.

Spor se podle Prymuly vede hlavně o povinnost očkování. Přiznal, že osobně není pro bezbřehé očkování každého proti všemu, ale jsou podle něj nemoci, proti kterým je nutno očkovat.

"Přestože v České republice je očkování povinné, nejsem osobně příznivcem nějakých násilných donucovacích metod. Musíme si však uvědomit základní význam toho, proč se máme nechat očkovat. Tím, že máme více než 95% proočkovanost, vytváříme tzv. kolektivní imunitu a infekční původci mají v takové populaci mnohem složitější možnost šíření," říká lékař.

"I v zemích, kde je očkování dobrovolné, si naprostá většina populace uvědomuje nezbytnost očkování a nezneužívá příznivé podmínky na úkor těch, kteří se očkovat nechali. Vždy je v populaci určité procento jedinců, pro které je očkování zapovězeno z řady různých důvodů. Řada těch, kteří strádají nějakým doprovodným závažným onemocněním, by měla být očkována prioritně, neboť jejich organismus se s případnou nákazou vyrovná mnohem hůře než zdravý jedinec. Bohužel jsou často svým základním onemocněním natolik oslabení, že aplikace některých očkovacích látek by mohla ohrozit přímo jejich zdravotní stav nebo jejich imunitní systém nedokáže vytvořit adekvátní hladiny protilátek," vysvětluje Prymula.

A závěrem dodává: "To, že se populace kolem těchto osob nechá očkovat, je nepřímo chrání. A zneužívání tohoto některými jedinci s argumentem, že díky proočkování ostatních se tady daná nemoc vyskytuje jen velmi omezeně je krátkozraké a přinejmenším neetické."

Pokud hovoříme o zrušení povinného očkování a zejména odmítání očkování vůbec, měli bychom mít na paměti výše uvedené dopady. Naše paměť je krátká a už nás neděsí stovky a tisíce onemocnění a desítky úmrtí. Velmi citlivě však reagujeme na jakoukoli komplikaci, která se v souvislosti s očkováním vyskytne.

Žádná očkovací látka není stoprocentně bezpečná a s různými komplikacemi musíme počítat, jejich počet a závažnost jsou však naprosto nesrovnatelné s dopady infekčních chorob na populaci před zavedením očkování.

(Zdroj: ockovani-ceskarepublika.cz)