Česko je rájem "dělání dětí", cizinci se jen hrnou

Čtyři cykly zaplatí pojišťovna v případě, že si žena při prvních dvou dá zavést vždy jen jedno embryo. "Vždy se musí zvážit benefit, zda je umělé oplodnění nutné, nebo se dá ještě vyčkat," říká Machač.

Rozhodnutí, zda s umělým oplodněním vyčkat, záleží podle Machače především na věku ženy. Pokud dosáhla 35 let, nikdy neotěhotněla a má zdravotní problém, volí se umělé oplodnění. U ženy o deset let mladší, jejíž partner má horší kvalitu spermií, se dá rok, dva počkat.

Česká centra lákají cizinky kvalitou a nízkou cenou

Velký zájem o léčbu v Česku mají páry z Itálie, kde vliv katolické církve léčebné metody hodně omezil. Na severu Moravy je ze stejných důvodů velký podíl klientely z Polska. Nižší cena při velmi dobré kvalitě péče přivádí páry z Německa, léčí se většinou v centrech blízko hranic.

Boom umělého oplodnění byl v Evropě před čtyřmi, pěti lety, od té doby zůstává stále poměrně vysoký. Lídrem v umělém oplodnění bylo vždy Španělsko, kde jsou benevolentní zákony a asistovanou reprodukci tam umějí.

Podíl pacientů z ciziny se v jednotlivých centrech liší, pracoviště ve fakultních nemocnicích v Brně a Olomouci mají jen několik párů za rok, Reprofit má 40 až 50 procent zahraniční klientely, což je nejvíc v Česku.

Lékař pražského Centra reprodukční medicíny GEST Jan Šulc řekl, že nevedou přesnou evidenci o tom, kolik cizinců ročně léčí. V roce 2012 se na kliniky kvůli problému s plodností obrátila stovka párů ze zahraničí, je to zhruba 15 procent nových pacientů. Většina je z Velké Británie, v poslední době stoupá počet Australanů. Občas se objeví klienti i odjinud z Evropy, ze zemí bývalého Sovětského svazu či z arabského světa.