Praha - Pražské protonové centrum, které od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) soudně vymáhá ušlý zisk za půl roku 93 milionů korun, by se podle svého mluvčího raději dohodlo s VZP na smluvním plnění. O žalobě, kterou podalo v červenci, by měl rozhodčí soud jednat v září. Centrum nemá smlouvu s žádnou českou zdravotní pojišťovnou. Podle mluvčího VZP se centrum domáhá zisku, který nemá ve zdravotnictví obdoby. Správní rada VZP smlouvu s protonovým centrem neschválila.
"Pokud by VZP přistoupila na věcné jednání o postupném nárůstu pacientů, žalobu stáhneme a žádný soudní spor být nemusí. Chceme jednat, nechceme se soudit," řekl dnes ČTK mluvčí centra Vladimír Šulc.
Soukromé centrum na Bulovce, které bylo vybudováno a vybaveno za 3,5 miliardy korun, trvá na platnosti smlouvy o smlouvě budoucí, která mu od VZP zajišťuje na 15 let každý rok 1,2 miliardy korun. VZP platnost dokumentu zpochybňuje. Ujišťuje své pojištěnce, že léčení protony jim zajistí. Do pražského centra je ale pošle jen v případech, kdy je cenová nabídka výhodnější než nabídka mnichovského centra.
Mluvčí VZP Oldřich Tichý dnes ČTK řekl, že podle jednoduchého výpočtu předpokládá centrum roční zisk jen díky platbám VZP přes 186 milionů korun. VZP má 60 procent pojištěnců, centrum tak prý plánuje inkasovat z veřejného zdravotního pojištění jako svůj zisk 311 milionů korun ročně.
"Je zvláštní, když soukromé centrum vydává za vstřícný krok žalobu, v níž se na VZP dožaduje takového zisku," poznamenal Tichý a připomněl, že podle odborníků je na léčení protonem v ČR jen 100 až 200 pacientů ročně. Ze smlouvy o smlouvě budoucí vyplývá ročně 1650 léčených klientů VZP.
Šulc uvedl, že vstřícný krok je v tom, že do konce roku bude centrum léčit 450 klientů VZP. "Chceme postupný náběh, nechceme tlačit na kvantitu v tuto chvíli a narušit systém financování péče," zdůraznil s tím, že původně dojednaný roční počet by byl naplněn až v roce 2016.
Ředitel Proton Therapy Centrum Manfred Herbst poskytl rozhovor o léčbě protonem deníku e15.cz.
E15: V čem je protonová terapie tak revoluční nebo perspektivní?
Je to dáno absorpcí protonů ve tkáni. Při konvenční terapii záření prochází nejenom nádorem, ale určitou část dávky předává za i před nádorem. Protony předávají svou energii v předem definované hloubce a již nepokračují dál. Jednoduše řečeno, maximum záření předávají při průchodu tělem pouze nádorovému ložisku.
E15: Protonová léčba se začala využívat začátkem devadesátých let, v Česku to bude unikum. Jak rozšířená vlastně je?
Financování protonové léčby se rok od roku zvyšuje. Třeba v Německu jsou tři centra – v Mnichově, v Essenu a v Heidelbergu. Tam ale mají pouze tři provozovny a provoz je omezený, připravuje se centrum v Drážďanech. V České republice budeme používat to nejmodernější, co je v protonové technologii dostupné. V Evropě zatím existuje pět center, ve světě 38 a budují se další. Pokud vím, výstavbu center schválila také Velká Británie a Nizozemsko. Celkově má být ve světě v horizontu dvou let uvedeno do provozu sedmnáct center.
E15: Pro jaké diagnózy je protonová léčba nejvíc vhodná?
V Mnichově jsem prosazoval, že každý nádor, který byl nebo mohl být léčen radioterapií, je možné léčit protonem. Jedinou výjimkou, kde protonovou léčbu nevyužíváme, je rakovina prsu, tyto nádory jsou příliš mobilní.
E15: Nakolik je léčba úspěšná?
Míra vyléčitelnosti je různá pro různá nádorová onemocnění. U některých je to nad devadesát procent, u jiných, třeba velmi agresivních nádorů, se může pohybovat kolem třiceti až čtyřiceti procent. Na vysoké míře vyléčitelnosti, oněch pětadevadesáti procentech, jsme u časného nádoru prostaty.
E15: Už jste zmínil, že je tato terapie vhodná pro děti.
V případě dětí by protonová léčba dokonce měla být první volbou při ozařování. To je mezi lékaři takový mezinárodní konsenzus. Protonová léčba má v případě dětí mnohem menší nežádoucí účinky, nepoškozuje zdravý růst nebo hormonální vývoj dětí, nehrozí snížení intelektu, ke kterému může dojít, když je ozářena zdravá tkáň.
Související
Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček
Policie zasahuje v sídle VZP. Zadržela téměř dvě desítky lidí
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
před 39 minutami
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
před 1 hodinou
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
před 2 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
před 3 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
před 5 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Aktualizováno včera
Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady
včera
Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky
včera
Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny
Aktualizováno včera
Írán zahájil novou vlnu raketových útoků po celém Blízkém východě. Zasáhl luxusní hotel v Dubaji
včera
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
včera
Válka na Blízkém východě: Íránský ministr i šéf revolučních gard jsou po smrti. Britská letadla jsou ve vzduchu, zasedne RB OSN
včera
Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá
včera
Na dívčí školu v Íránu měly dopadnout tři rakety. Mrtvých je přes 50, tvrdí Teherán
včera
Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje
včera
Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác
včera
První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět
včera
Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety
Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.
Zdroj: Libor Novák