Praha - O zvýšení měsíčních plateb státu za děti či důchodce se ve středu asi svede na vládě boj. Názor ministra zdravotnictví a premiéra se totiž různí. Ministr Martin Holcát chce zvýšení o 77 na 800 korun měsíčně. Premiér Jiří Rusnok ale soudí, že na to stát nemá a je pro zvýšení jen o 50 na 773 korun měsíčně.
Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 290 miliard, z toho zdravotní pojišťovny uhradí přes 220 miliard korun. Navýšení platby za jednoho státního pojištěnce měsíčně o 50 korun by přineslo systému ročně navíc 3,7 miliardy, navýšení o 77 korun navíc 5,7 miliardy a navýšení o 98 korun navíc téměř sedm miliard korun.
Rusnok v pondělí ČT řekl, že věcně s navýšením odvodů státu na zdravotní pojištění souhlasí. Ví, že bez určitého navýšení se zdravotnictví neobejde. Není si ale jistý, zda to nepočká na novou Sněmovnu, která po předčasných volbách zasedne koncem listopadu. Do 14 dnů v tom bude mít vláda jasno, uvedl.
"Moje představa je, že bych šel spíš na tu nižší variantu, kterou navrhoval pan ministr (Leoš) Heger už v minulé vládě, to je navýšení asi o 50 korun na jednoho pojištěnce," řekl ČT Rusnok s tím, že na výraznější navýšení státní rozpočet nemá. Kromě toho jde podle premiéra i o to, aby si resort uvědomil, že zdroje státu nejsou bezedné a je na čase začít v oblasti výdajů se systémovým řešením.
"Právě kvůli reakci (premiéra) ve smyslu té nižší částky se naopak pan ministr Holcát rozhodl předložit ještě vyšší částku," řekl dnes ČTK náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Holcátův krok vysvětlil tím, že "pan ministr vnímá, že ekonomický problém nižší částka neřeší, takže se snaží zvýšit tlak na to, aby bylo dosaženo přijatelného kompromisu".
Legislativní náměstek Martin Plíšek doplnil, že vláda může přijmout i jinou variantu, než jí předloží resortní ministr. "Jako svéprávný orgán může rozhodnout i jinak, její rozhodnutí nelze předjímat," řekl ČTK.
Kabinet v demisi může vládní nařízení přijmout sám, nepotřebuje schválení zákonodárců. Se zvýšením pojistného ale musí počítat také zákon o státním rozpočtu, a ten už by měla schvalovat nová Sněmovna vzešlá z předčasných voleb.
Přímé platby pacientů na zdravotnictví činí v Česku přibližně 17 %. Obdobně nízká míra spoluúčasti je ještě v Lucembursku, Švédsku či velké Británii. Nejvíce se hovoří o regulačních poplatcích, které však tvoří pouze část přímých plateb. V Česku přímo platíme za doplňky stravy, nedoplatky za léky, příplatky u zubních lékařů, kosmetické operaca a regulační poplatky. Z členských zemí EU je nejvyšší míra spoluúčasti v Řecku a Nizozemí (cca 40 %).
Celkové výdaje na zdravotnictví zohledňují spotřebu zdravotnických výrobků a služeb, kapitálové investice do zdraví či preventivní programy. V publikaci OECD „Health at a Glance 2012 Europe" jsou celkové výdaje na zdravotnictví přepočteny na jednoho obyvatele v paritě kupní síly, aby mohly být data dobře porovnatelná. Údaj v paritě kupní síly zohledňuje mzdové a cenové rozdíly v jednotlivých zemích.
Nejvyšší výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v paritě kupní síly jsou v Nizozemí (3 890 €), Lucembursku (3 607 €), Dánsku (3 439 €), Rakousku (3 383 €) a Německu (3 337 €). Nejnižší výdaje jsou naproti tomu v Rumunsku (677 €), Bulharsku (745 €), Lotyšsku (821 €), Litvě (972 €) a Estonsku (995 €) Výdaje v Česku na zdravotnictví při přepočtu na jednoho obyvatele jsou v rámci zemí EU 8. nejnižší, informuje e15.cz.
V letech 2000 až 2009 stoupaly výdaje na zdravotnictví ve všech evropských zemích, a to zpravidla více než reálná ekonomika. Po očištění o inflaci, v průměru za celou evropskou unii reálně stoupaly výdaje na zdravotnictví meziročně v období let 2000 až 2009 o 4,6 %. Následná ekonomická krize nárůst výdajů zastavila, stejně jako v ostatních oborech. Vlivem ekonomické krize nejvíce klesly výdaje na zdravotnictví po roce 2009 v Estonsku, Řecku, Litvě a Lotyšku.
V letech 2000 až 2009 v průměru meziročně nejvíce stoupaly výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele na Slovensku (o 10,9 %), Litvě (o 8,9 %), Estonsku (o 7,2 %), Polsku (o 7,1 %), Irsku (o 6,5 %) a Česku (o 6 %). Nejméně naopak meziročně stoupaly výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v letech 2000 až 2009 v Portugalsku (o 1,8 %), Německu (o 2 %), Francii (o 2,1 %), Rakousku (o 2,2 %).
2. listopadu 2024 9:22
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
Související
Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou
Pavel řekl, zda by Babišovi svěřil vládu. Může to ovlivnit jeho další kandidaturu
Vláda ČR , ministerstvo zdravotnictví , Martin Holcát
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 2 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 2 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 3 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 3 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 4 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 4 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 5 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 6 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 7 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 7 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 8 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 8 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 8 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák