Praha - O zvýšení měsíčních plateb státu za děti či důchodce se ve středu asi svede na vládě boj. Názor ministra zdravotnictví a premiéra se totiž různí. Ministr Martin Holcát chce zvýšení o 77 na 800 korun měsíčně. Premiér Jiří Rusnok ale soudí, že na to stát nemá a je pro zvýšení jen o 50 na 773 korun měsíčně.
Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 290 miliard, z toho zdravotní pojišťovny uhradí přes 220 miliard korun. Navýšení platby za jednoho státního pojištěnce měsíčně o 50 korun by přineslo systému ročně navíc 3,7 miliardy, navýšení o 77 korun navíc 5,7 miliardy a navýšení o 98 korun navíc téměř sedm miliard korun.
Rusnok v pondělí ČT řekl, že věcně s navýšením odvodů státu na zdravotní pojištění souhlasí. Ví, že bez určitého navýšení se zdravotnictví neobejde. Není si ale jistý, zda to nepočká na novou Sněmovnu, která po předčasných volbách zasedne koncem listopadu. Do 14 dnů v tom bude mít vláda jasno, uvedl.
"Moje představa je, že bych šel spíš na tu nižší variantu, kterou navrhoval pan ministr (Leoš) Heger už v minulé vládě, to je navýšení asi o 50 korun na jednoho pojištěnce," řekl ČT Rusnok s tím, že na výraznější navýšení státní rozpočet nemá. Kromě toho jde podle premiéra i o to, aby si resort uvědomil, že zdroje státu nejsou bezedné a je na čase začít v oblasti výdajů se systémovým řešením.
"Právě kvůli reakci (premiéra) ve smyslu té nižší částky se naopak pan ministr Holcát rozhodl předložit ještě vyšší částku," řekl dnes ČTK náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Holcátův krok vysvětlil tím, že "pan ministr vnímá, že ekonomický problém nižší částka neřeší, takže se snaží zvýšit tlak na to, aby bylo dosaženo přijatelného kompromisu".
Legislativní náměstek Martin Plíšek doplnil, že vláda může přijmout i jinou variantu, než jí předloží resortní ministr. "Jako svéprávný orgán může rozhodnout i jinak, její rozhodnutí nelze předjímat," řekl ČTK.
Kabinet v demisi může vládní nařízení přijmout sám, nepotřebuje schválení zákonodárců. Se zvýšením pojistného ale musí počítat také zákon o státním rozpočtu, a ten už by měla schvalovat nová Sněmovna vzešlá z předčasných voleb.
Přímé platby pacientů na zdravotnictví činí v Česku přibližně 17 %. Obdobně nízká míra spoluúčasti je ještě v Lucembursku, Švédsku či velké Británii. Nejvíce se hovoří o regulačních poplatcích, které však tvoří pouze část přímých plateb. V Česku přímo platíme za doplňky stravy, nedoplatky za léky, příplatky u zubních lékařů, kosmetické operaca a regulační poplatky. Z členských zemí EU je nejvyšší míra spoluúčasti v Řecku a Nizozemí (cca 40 %).
Celkové výdaje na zdravotnictví zohledňují spotřebu zdravotnických výrobků a služeb, kapitálové investice do zdraví či preventivní programy. V publikaci OECD „Health at a Glance 2012 Europe" jsou celkové výdaje na zdravotnictví přepočteny na jednoho obyvatele v paritě kupní síly, aby mohly být data dobře porovnatelná. Údaj v paritě kupní síly zohledňuje mzdové a cenové rozdíly v jednotlivých zemích.
Nejvyšší výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v paritě kupní síly jsou v Nizozemí (3 890 €), Lucembursku (3 607 €), Dánsku (3 439 €), Rakousku (3 383 €) a Německu (3 337 €). Nejnižší výdaje jsou naproti tomu v Rumunsku (677 €), Bulharsku (745 €), Lotyšsku (821 €), Litvě (972 €) a Estonsku (995 €) Výdaje v Česku na zdravotnictví při přepočtu na jednoho obyvatele jsou v rámci zemí EU 8. nejnižší, informuje e15.cz.
V letech 2000 až 2009 stoupaly výdaje na zdravotnictví ve všech evropských zemích, a to zpravidla více než reálná ekonomika. Po očištění o inflaci, v průměru za celou evropskou unii reálně stoupaly výdaje na zdravotnictví meziročně v období let 2000 až 2009 o 4,6 %. Následná ekonomická krize nárůst výdajů zastavila, stejně jako v ostatních oborech. Vlivem ekonomické krize nejvíce klesly výdaje na zdravotnictví po roce 2009 v Estonsku, Řecku, Litvě a Lotyšku.
V letech 2000 až 2009 v průměru meziročně nejvíce stoupaly výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele na Slovensku (o 10,9 %), Litvě (o 8,9 %), Estonsku (o 7,2 %), Polsku (o 7,1 %), Irsku (o 6,5 %) a Česku (o 6 %). Nejméně naopak meziročně stoupaly výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v letech 2000 až 2009 v Portugalsku (o 1,8 %), Německu (o 2 %), Francii (o 2,1 %), Rakousku (o 2,2 %).
15. května 2024 12:42
Češi začnou nejvíce umírat na rakovinu, varují lékaři. Onemocní jí polovina lidí
Související
Česko má nového ministra pro vědu. Pavel na Hradě jmenoval Ženíška
Ženíšek bude od čtvrtka novým ministrem pro vědu
Vláda ČR , ministerstvo zdravotnictví , Martin Holcát
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 1 hodinou
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 1 hodinou
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 2 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 3 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP.
Zdroj: Lucie Podzimková