Praha - Počty zdravotních sester přímo u pacientů jsou zcela nepřiměřené k množství péče, kterou je třeba poskytnout, tvrdí Česká asociace sester. Z 5935 účastníků jejího průzkumu 81 procent uvedlo, že pro nadměrné množství práce se o pacienty nemohou starat tak, jak by chtěli a měli. Potřebných pomůcek pro řádné poskytování péče má dost jen 55 procent dotázaných.
"Až 80 procent respondentů si myslí, že za svou zodpovědnou a veřejností oceňovanou práci není spravedlivě odměňováno," uvedla asociace. Pracovní podmínky zdravotníků se podle ní zhoršují a situaci je třeba okamžitě řešit.
Průzkum ukázal, že o více než 24 pacientů nebo klientů najednou se na standardním oddělení stará zhruba 30 procent z celkového počtu sester a na oddělení následné a sociální péče dokonce 70 až 80 procent sester. "Zcela pochopitelně v takovýchto pracovních podmínkách pak sestra řeší jen ty nejzávažnější problémy a péče tak není ani kvalitní, ani bezpečná," uvedla asociace.
Podle průzkumu si kvůli nízkým počtům ošetřovatelského personálu víc než polovina zdravotníků často nestihne vyčerpat ani povinnou přestávku. "Více jak polovina zdravotníků je zcela logicky po službě často velmi vyčerpaná," uvedli autoři průzkumu. Podle asociace sester je přitom pacient v péči sestry více než 80 procent času hospitalizace a s lékařem jen zhruba pětinu doby.
"Dalším problémem je zhoršující se komunikace mezi zdravotníky," tvrdí asociace. Šedesát procent účastníků průzkumu uvedlo, že o zmíněných problémech často nemůže hovořit ani se svým nadřízeným. Skoro 200 zdravotníků se prý dokonce setkalo se šikanou od svého pracovního kolektivu nebo nadřízeného.
Zdravotní sestry jsou ve velké míže ohroženy tzv. syndromem vyhoření. Začíná velkým očekáváním. Sestry mají vysoké cíle, aby vše důkladně zvládaly, cítí se nepostradatelné, práce je pro ně vším. V poslední fázi vyčerpanosti dráždí zdravotní sestru už jen pouhá přítomnost druhých lidí. Ztrácí veškeré nadšení a zájem, převládá únava a zklamání.
Úprk do zahraničí není jednoduchý
Nástupní plat po ukončení zdravotní školy se pohybuje mezi 13 až 15 tisíci korunami. Oficiální statistiky sice uvádějí, že zdravotní sestra pobírá ve státních nemocnicích kolem 28 tisíc korun, v privátním sektoru 23 600 korun, ale zapomínají dodat několik zásadních poznámek. Kromě toho, že je to plat průměrný, do výsledných sum se navíc započítávají různé příplatky, víkendové a sváteční směny.
Jako pečovatelky v Rakousku či Německu si mohou vydělat okolo 36 až 50 tisíc korun za měsíc. Ačkoliv je po pečovatelkách a osobních asistentech v obou zemích hlad, nikdo se tam z české zdravotní sestry obrazně řečeno „na zadek neposadí". Alfou a omegou je znalost jazyka, tedy němčiny.
České zdravotní sestry se také musejí přizpůsobit německé mentalitě, což znamená být přesný a pečlivý. Kromě toho je potřeba mít v pořádku pracovní smlouvu, aby se člověk vyhnul mnoha nedorozuměním a pracovním sporům.Částky, které si zdravotní sestry jako pečovatelky a osobní asistentky vydělají, se samozřejmě různí a také záleží na tom, zda si bude platit ubytování a jídlo sama, nebo bude žít v příslušné rodině a ubytování a stravu bude mít zdarma.
Minimální mzda totiž v Německu není stanovena zákonem, ale je určena pro každý obor zvlášť. Orientační průměrná mzda je v Německu 2800 eur.
Související
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Cíle Babišovy vlády odhaleny. Vrátí se EET či slevy v dopravě, změny i u důchodů
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák