Nebezpečná cukrovka. Jak se bránit?

Počet lidí trpících diabetem konstantně stoupá - od 70. let se více než ztrojnásobil. Je to především proto, že lidé žijí sedavým způsobem života, jedí tučná a sladká jídla, pijí hodně sladkých nápojů a také se zvyšuje faktor stresu v životě, který na vznik cukrovky může také mít zásadní vliv.

Diabetici proto musí omezit příjem cukrů, med a všechny pokrmy jimi oslazené. Pod pojmem cukr rozumíme v našich podmínkách hlavně cukr řepný či třtinový (sacharózu) nebo cukr hroznový (glukózu).

Diabetik nesmí jíst nárazově, měl by přijímat potravu pravidelně v malých dávkách. Pravidelně by měl i pít, nejlépe čistou vodu. Do jídelníčku by měl zařadit co nejvíce ovoce a zeleniny, omezit tučná jídla, alkohol, nekouřit, zařadit do života pohyb, ale také relaxaci. A samozřejmě chodit na pravidelné kontroly k lékaři. Život s diabetem je zkrátka život s omezením. A bohužel se to dotýká stále většího počtu lidí.

Řada mezinárodních studií prokázala, že lidé, kteří trpí cukrovkou, mají mnohem nižší hladinu hořčíku v těle než lidé, kteří jí netrpí. U lidí trpících cukrovkou typu 2 se hypomagnesemie (nedostatek hořčíku v organismu) projevuje ve 25%-38% případů. Hořčík je totiž jedním z nejdůležitějších iontů v metabolismu cukrů a je také přítomen na několika úrovních při tvorbě a vylučování inzulínu.

Nedostatek hořčíku je navíc spojován s těžším průběhem cukrovky a s komplikacemi, které se s ní pojí, zejména diabetickou periferní neuropatií, retinopatií a nefropatií.

Rozsáhlá studie provedená v roce 1999 navíc zjistila, že nedostatečný příjem hořčíku je rizikovým faktorem vzniku cukrovky druhého typu nezávisle na BMI indexu nebo rodinných predispozicích.

Studie provedená na jaře tohoto roku týmem profesora Zadáka z Fakultní nemocnice v Hradci Králové přitom prokázala, že téměř každý třetí Čech trpí nedostatkem hořčíku. Tento prvek je ale důležitá nejen pro diabetiky, ale pro zdravý život nás všech. Podílí se například na správné funkci svalů (nedostatek se projevuje křečemi), přenosu nervových vzruchů či na stovkách enzymatických pochodů těla.

Hořčík je nejlepší přijímat v přirozené formě v podobě ovoce (např. banány), zeleniny (zelená zelenina), ořechů a semen (nejvíc např. v mandlích a para ořeších) či luštěnin. Nejlépe ho nicméně vstřebáváme z vody, kde je přítomen v podobě tzv. hydratovaných iontů.

Bohužel v kohoutkové vodě ho dostatek není – podle údajů Státního zdravotního ústavu je jen 5% populace zásobeno vodou s doporučeným obsahem hořčíku. Ideálním zdrojem jsou proto vody minerální, vybírat můžete z velkého množství včetně těch s vyšším obsahem magnesia.