Sjezd ČLK je divoký: Pacienti i lékaři budou pokusnými králíky?

O úhradové vyhlášce chtěli lékaři diskutovat s ministrem zdravotnictví v demisi Martinem Holcátem, jenž však svou účast zrušil. Reagoval tak na kritický dopis, který prezident komory Milan Kubek rozeslal lékařům. Ministrovi vadil styl dopisu, údajně bulvární a plný nepravd. Podle Kubka by mělo ministerstvo návrh vyhlášky hodit do koše a do konce roku připravit nový. "Pokud se těch šest týdnů bude pracovat, tak se to stihnout dá," řekl ČTK Kubek.

Lékaři na sjezdu řešili rozpory mezi občanským zákoníkem, který má platit od 1. ledna příštího roku, a zákonem o zdravotních službách. Soudům bude podle komory trvat dlouho, než najdou ustálený výklad. "Jak lékaři, tak pacienti se stanou pokusnými králíky, na kterých budou soudy vytvářet nějakou judikaturu," uvedl Kubek.

Vedení komory by mělo podle delegátů iniciovat zákon o lékařích a pacientech, který by odstranil rozpory a rozdílná pravidla v obou předpisech. Pro zákon, který jasně upraví práva a odpovědnost pacientů i zdravotníků, se vyslovil také Svaz pacientů ČR. Občanský zákoník se na sjezdu řešil také kvůli změnám v odškodňování pacientů či jejich blízkých. Podle právníka komory Jana Macha ale nehrozí, že by se kvůli kodexu mnohonásobně zvýšily přiznávané částky, jak se někteří lékaři obávali.

Žaloby o náhradu škody na zdraví

Žaloby o náhradu škody na zdraví jsou podávány proti lékařům - poskytovatelům zdravotních služeb stále častěji. Mimosoudní smírné vyřešení případu je v některých případech možné, ale vyžaduje ze strany lékaře-poskytovatele a jeho právního zástupce značnou obezřetnost. V úvahu připadá tehdy, pokud poskytovatel-lékař uznává svou odpovědnost spočívající většinou v odborném pochybení, které mělo za následek újmu na zdraví či úmrtí. Pokud tuto odpovědnost neuznává, nepřipadá smírné mimosoudní vyřízení případu v úvahu.

Právo na náhradu škody na zdraví zahrnuje řadu dílčích nároků. Odškodňuje se bolest, ztížení společenského uplatnění, ztráta na výdělku, účelné náklady spojené s léčením, jednorázově se odškodňují pozůstalí v případě úmrtí poškozeného atp. Dobrá orientace advokáta v této problematice je pro lékaře zásadní. Pravidelně se stává, že žalobce požaduje odškodnění nároků, které jdou nad rámec zákona. Na to je třeba před soudem poukázat a tyto nároky odmítnout. Specifická je také v žalobách o náhradu škody na zdraví problematika promlčení, kdy se u jednotlivých nároků může počátek běhu promlčecí lhůty lišit.

Nový občanský zákoník přináší v odškodnění újmy na zdraví a úmrtí blízké osoby zásadní změny, informuje server zdravotnicke-pravo.cz. Ruší se vyhláška o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, opouští se zásada jednorázového odškodnění pozůstalých za úmrtí blízké osoby. Vše bude rozhodovat soud podle individuálních okolností případu a své volné úvahy. Lze očekávat nesmírný nárůst výše odškodnění za škody na zdraví a úmrtí blízké osoby. Jedním z rozhodujících důkazů, zda odpovědnost je či není dána, je expertní znalecké posouzení případu.

Zde dochází k řadě pochybení, na které poukazuje ČLK a ve svých publikacích i členové našeho týmu. Jde např. o chybné stanovení odbornosti znalce, chybné složení znalecké komise při vypracování ústavního znaleckého posudku, chybně položené otázky znalci nebo znaleckému ústavu (přitom právě odpovědi na položené otázky jsou stěžejním závěrem každého znaleckého posudku), stav, kdy znalec posuzuje odborný postup, aniž zná konkrétní podmínky a objektivní možnosti na daném pracovišti, které musí podle nové definice lege artis hodnotit, apod. Výslech soudního znalce nebo zástupce znaleckého ústavu před soudem je v těchto případech klíčový a znalost medicínské problematiky je pro advokáta jednoznačnou výhodou.