Revoluce v českém zdravotnictví? Němeček představil 12 priorit

"Jsou to priority do konce volebního období. Dvanáct možná není mnoho, ale jsou to ty nejdůležitější, samozřejmě jsme tam nedávali dílčí cíle, ale toto když se podaří, tak si myslím, že české zdravotnictví bude jiné," řekl ministr.

Z priorit za nejaktuálnější, na níž teď ministerstvo intenzivně pracuje, považuje reformu postgraduálního vzdělávání, což souvisí pro pacienty s dostatkem lékařů, a tedy kvalitou péče. Do září chce mít hotovou koncepci změn, aby pak mohly začít práce na zákoně. "Možná široká veřejnost to nevnímá jako problém, ale když přijedete do jakékoli regionální nemocnice a ptáte se lékařů, co je trápí, řeknou vzdělávání, to je věc, která znemožňuje stabilizovat personál," shrnul.

Z dalších priorit jmenoval Němeček zvýšení efektivnosti a transparentnosti, k tomu už začal naplňovat 19 konkrétních bodů. Za prioritu považuje i plnění programu na podporu zdraví populace Zdraví 2020, vytvoření stabilního úhradového mechanismu, optimální využití evropských fondů a přeměnu nynějšího Ústavu zdravotnických informací a statistiky v moderní Národní národní zdravotní informační agenturu, aby systém měl dostatek informací pro vyhodnocování kvality péče.

Kvalita a bezpečnost péče je Němečkovou další prioritou, stejně jako formulace národní strategie kvality a bezpečí, koncepce rozvoje nemocniční péče, efektivní řízení státních nemocnic a koncepce dlouhodobé, paliativní a zdravotně sociální péče.

Psali jsme: Češi jsou dle OECD národem otesánků a kuřáků  

Studie OECD, která byla zveřejněna včera, doporučuje výrazně podpořit účast obyvatel na screeningových programech. Screening karcinomu děložního čípku podstupuje pouze o málo více než polovina žen ve věku 20 - 69 let, což je méně než průměr v zemích OECD, kde činí 59,6 %. Výskyt karcinomu děložního čípku u žen v ČR přitom dlouhodobě neklesá a činí přibližně tisíc nových případů ročně.

ČR provádí také pravidelné preventivní prohlídky zaměřené na kontrolu výše krevního tlaku, hladiny cholesterolu a přítomnost dalších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Zde je však nutné teprve zhodnotit nákladovou efektivitu tohoto programu, uvedl web mzcr.cz..

Ve zprávě se dále uvádí, že stávající systém jednorázové mandatorní akreditace nemocnic není dostatečný pro zajištění kvality a bezpečnosti systému. Česká republika by měla poskytovatele zdravotních služeb monitorovat kontinuálně, aby je motivovala k dosažení a udržení vysokého standardu péče. Do národního systému hlášení nežádoucích událostí by se měli zapojit všichni poskytovatelé zdravotních služeb, zatímco v současné době je to pouze 20 % nemocnic.

OECD dále upozorňuje na nutnost zefektivnění systému sběru dat tak, aby lépe podporoval informace o potřebách zlepšování kvality zdravotní péče. Studie také doporučuje zřízení národního registru pacientů s diabetem 2. typu, další posilování stávajících registrů diabetu 1. typu a těhotenského diabetu, aktivní používání elektronické zdravotní dokumentace v primární péči i nemocnicích, a vyjasnění rolí a odpovědností Ministerstva zdravotnictví, regionálních zřizovatelů, zdravotních pojišťoven a ostatních zúčastněných subjektů. V neposlední řadě je doporučeno také zajištění nezávislého vlivu pacientských organizací a jejich podílu na reformě zdravotních služeb a monitorování kvality zdravotní péče.