Praha - Podle rozhodčího soudu ve sporu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) s pražským protonovým centrem neměl nucený správce pojišťovny Antonín Pečenka v roce 2006 oprávnění podepsat smlouvu o smlouvě budoucí. Ta centru přiznávala miliardu korun ročně za 1650 pacientů po dobu 15 let. ČTK to řekl mluvčí VZP Oldřich Tichý. Podle soudu je i proto smlouva neplatná.
Pečenka svůj podpis, jímž odstartovala 3,5 miliardová investice, vysvětlil v Mladé frontě Dnes tím, že protonové léčbě věří. Byl prý přesvědčen, že Česko bude jednou rádo, že takové zařízení má. Za podpis smlouvy prý nic nedostal. Pečenku kvůli podpisu vyšetřuje policie.
Absolutní neplatnost smlouvy, a tím i rozhodčí doložky, dovodil soud po posouzení právní otázky, zda byl či nebyl nucený správce oprávněn dokument jménem VZP uzavřít. "Nucený správce překročil meze své působnosti a učinil právní jednání, ke kterému neměl zákonné oprávnění," uvedli.
Protonové centrum se dvěma žalobami dožadovalo náhrady ušlého zisku a smluvní pokuty. Primárně nebyla arbitráž o platnosti smlouvy, ale aby o ní mohli rozhodci rozhodnout, museli nejprve určit, zda smlouva je platná.
Rozhodci konstatovali, že nemají pravomoc k rozhodování ve věci, protože smlouva o smlouvě budoucí je podle nich neplatná. A to stejně jako rozhodčí doložka ve smlouvě obsažená, doplnil Tichý k výroku Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR. Protože dokument nebyl platně uzavřen, VZP k ničemu nezavazuje, uvedli.
Podle protonového centra soud fakticky přenesl odpovědnost za zajištění protonové léčby pro české pacienty s rakovinou na stát. "Je na straně VZP a nyní i státu, zda chtějí skutečně léčit pacienty tak, jak je běžné v zemích EU," sdělilo ČTK centrum.
Podle předního českého onkologa a předsedy sněmovního zdravotního výboru profesora Rostislava Vyzuly se výrokem rozhodců otevřela cesta k tomu, aby se VZP dohodla s centrem na řádné smlouvě, podle níž by platila léčení rakoviny protonem potřebnému počtu pacientů. Mluví se o zhruba 150 nemocných ročně.
Psali jsme: Soud dal VZP za pravdu. Smlouva s protonovým centrem je neplatnáPravděpodobnost vyléčení nádorového onemocnění je určena možností aplikovat co nejvyšší dávku na postiženou oblast (cílový objem). Obecně lze říci, že čím vyšší je dávka, tím vyšší je naděje na kurativní efekt. Ozáření však usmrcuje nejen buňky nádorové, ale i zdravé. Možnost ozáření vysokými dávkami je proto limitována především tolerancí zdravých tkání a orgánů, vysvětluje zdravi.e15.cz.
Ve standardní radioterapii je nejčastěji používáno ionizující záření využívající fotonové svazky (X paprsky urychlovačů nebo gama-záření izotopových zdrojů), případně urychlené elektrony. Další možností je použití těžkých částic (hadronů). Jedná se především o protony, neutrony a lehké ionty.
I když rozvoj radioterapie s použitím fotonových svazků přinesl podstatné zlepšení ozařovacích technik, hledají se cesty k dosažení ještě výhodnějších dávkových distribucí. Alternativou k použití fotonových svazků je využití jiných typů záření. Jde především o aplikaci těžkých částic (hadronů). Nabité částice, jako jsou protony, uhlíkové nebo heliové ionty, mají ve srovnání s fotony výhodu specifické dávkové distribuce.
Protonová terapie je schopná aplikovat dávku záření do jakékoli části těla pacienta s vysokou přesností, přičemž zdravé tkáně jsou zatíženy méně než při konvenční radioterapii s využitím fotonů. To má zásadní význam u specifických tumorů, lokalizovaných v blízkosti vitálně důležitých struktur, jako jsou melanomy oka, paraspinální tumory, nádory v oblasti baze lební, tumory prostaty nebo nádory hlavy a krku. Další skupinou indikovanou k léčbě protony jsou dětské tumory, v důsledku vysoké senzitivity dětského organismu na ozáření i malými dávkami. Menší zatížení zdravých tkání snižuje výskyt pozdních nežádoucích účinků, především poruch růstu.
Související
Policie zasahuje v sídle VZP. Zadržela téměř dvě desítky lidí
Negativní revers. Pacienti mohou léčbu doporučenou lékařem odmítnout
Aktuálně se děje
před 25 minutami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
Zdroj: Jan Hrabě