Vláda musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) lidi přesvědčit k dodržování protikoronavirových opatření. Je podle něj třeba i jako motivaci připravit podmínky otevírání škol, obchodů či služeb.
O podpoře dalšího prodloužení nouzového stavu je podle předsedy vlády nutné jednat se všemi stranami. Nechce obejít Sněmovnu tím, že by po konci stávajícího stavu nouze 14. února kabinet třeba o den později vyhlásil nouzový stav znovu. Babiš to řekl novinářům při návštěvě v Maďarsku.
"My musíme jasně říct občanům, že situace není dobrá, ale musíme také říct, že pokud všichni budeme dodržovat opatření tak, jak se to dělo na jaře, tak jak budeme rozvolňovat školy, obchody či služby," řekl Babiš. Ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) požádal, aby na pondělí svolal jednání veškerých týmů. Podle premiéra nemá smysl zpřísňovat opatření, pokud je lidé nebudou dodržovat, chce se tedy zaměřit právě na přesvědčování občanů.
Vláda bude zároveň žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, který aktuálně platí do 14. února. Dosud hnutí ANO a ČSSD s jeho schválením v dolní komoře svými hlasy pomáhali komunisté. Jejich širší vedení ale další prodloužení nepodporuje. Komunisté se shodli na tom, že nutná opatření proti šíření epidemie může kabinet vyhlásit i bez toho, aby nouzový stav nadále trval. Ve stanovisku po dnešním jednání vedení KSČM uvedlo, že kabinet naprosto ignoroval oprávněné požadavky, kterými strana podmínila svůj souhlas s posledním prodloužením nouzového stavu. Předseda KSČM Vojtěch Filip předpokládá, že poslanecký klub strany se bude doporučením vedení řídit.
Babiš řekl, že vláda musí vyjednávat se všemi stranami, což je mimo jiné úkolem ministra Blatného. "Aby všichni pochopili, že si nemůžeme dovolit zrušit nouzový stav, protože zkrátka potom nemůžeme nasadit armádu a dobrovolníky a znamenalo by to úplnou katastrofu pro náš zdravotnický systém," poznamenal premiér.
Postup, že by vláda v pondělí 15. února vyhlásila "nový" stav nouze bez souhlasu Sněmovny, by podle Babiše nebyl férový. "To by bylo pohrdání Sněmovnou, to my nechceme," řekl s tím, že kabinet chce přesvědčit zástupce sněmovních stran o vážnosti situace. "Doufejme, že je přesvědčíme, že nás podpoří a že nebudeme závislí jenom na podpoře KSČM," dodal.
Babiš: ČR v Maďarsku získala informace o řešení pandemie
Česká delegace v Maďarsku získala mnoho informací o řešení koronavirové pandemie, vymáhání dodržování opatření, zajišťování vakcín proti covidu-19 nebo fungování hygienických stanic. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti to řekl předseda české vlády Andrej Babiš. Orbán uvedl, že Maďarsko považuje za nejdůležitější rychlost očkování. Do země v úterý dorazilo prvních 40.000 dávek ruské vakcíny Sputnik V, která zatím není schválena na evropské úrovni.
"Společně jsme konstatovali, že nejlepší vakcína je samozřejmě bezpečná pro zdraví našich občanů," řekl Babiš. Zároveň je však podle něj důležité mít preparáty hned k dispozici. "Získali jsme strašně moc informací ohledně toho, jakým způsobem Maďarsko řeší pandemii, jakým způsobem vymáhá opatření, jakým způsobem funguje hygiena a jakým způsobem maďarská vláda řeší i vakcíny, které nejsou jenom v Evropské unii," dodal.
Zabezpečování vakcín na evropské úrovni je podle Orbána pomalé. Uvedl, že české delegaci Maďaři sdělili veškeré možné informace. "Žádná tajemství jsme nezachovali pro sebe," uvedl. Zmínil, že občané jeho země jsou disciplinovaní v dodržování protikoronavirových opatření. Od počátku března by podle Orbána Maďarsko chtělo přistoupit k uvolňování některých restrikcí, pokud to situace dovolí.
Kromě Orbána jednal Babiš též s maďarskými ministry zahraničí, vnitra i zdravotnictví. Na pracovní cestu s Babišem vyrazili též například premiérův poradce, bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal nebo ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch.
Podle smlouvy z ledna má Rusko Maďarsku dodat během tří měsíců dva miliony dávek, což bude stačit k naočkování milionu lidí. Maďarský úřad pro kontrolu léčiv vakcínu schválil, na úrovni Evropské unie se tak zatím nestalo. Zdravotníci v Maďarsku možná začnou příští týden očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19, řekl dnes Orbán maďarskému státnímu rozhlasu.
Babiš dnes uvedl, že pokud by Česko mělo možnost získat i jinou než v EU schválenou vakcínu, mohlo by zvážit podobný postup jako Maďarsko. "Vakcína není o politice. Je to o bezpečnosti, o zdraví," poznamenal. Podmínečnou registraci v Maďarsku získala také vakcína čínské firmy Sinopharm.
Babiš a jeho expertní tým dnes jednali mimo jiné o zkušenostech s lékem bamlanivimab proti onemocnění covid-19 od společnosti Eli Lilly. Maďaři podle předsedy české vlády zakoupili 3881 dávek. Česko by mělo prvních 500 dávek obdržet v únoru. Lék má omezit množství viru v těle a zamezit těžšímu průběhu nemoci.
13. ledna 2026 11:03
Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Andrej Babiš , Lidé , Česká republika
Aktuálně se děje
před 19 minutami
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 34 minutami
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 1 hodinou
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 1 hodinou
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 1 hodinou
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 2 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 2 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 3 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 3 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 4 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 5 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
před 6 hodinami
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Aktualizováno před 6 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných
před 7 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali výstrahu, část republiky zasáhne silný vítr
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.
Zdroj: Libor Novák