Babiš: Když budou všichni dodržovat opatření, otevřeme školy a obchody

Vláda musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) lidi přesvědčit k dodržování protikoronavirových opatření. Je podle něj třeba i jako motivaci připravit podmínky otevírání škol, obchodů či služeb.

O podpoře dalšího prodloužení nouzového stavu je podle předsedy vlády nutné jednat se všemi stranami. Nechce obejít Sněmovnu tím, že by po konci stávajícího stavu nouze 14. února kabinet třeba o den později vyhlásil nouzový stav znovu. Babiš to řekl novinářům při návštěvě v Maďarsku.

"My musíme jasně říct občanům, že situace není dobrá, ale musíme také říct, že pokud všichni budeme dodržovat opatření tak, jak se to dělo na jaře, tak jak budeme rozvolňovat školy, obchody či služby," řekl Babiš. Ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) požádal, aby na pondělí svolal jednání veškerých týmů. Podle premiéra nemá smysl zpřísňovat opatření, pokud je lidé nebudou dodržovat, chce se tedy zaměřit právě na přesvědčování občanů.

Vláda bude zároveň žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, který aktuálně platí do 14. února. Dosud hnutí ANO a ČSSD s jeho schválením v dolní komoře svými hlasy pomáhali komunisté. Jejich širší vedení ale další prodloužení nepodporuje. Komunisté se shodli na tom, že nutná opatření proti šíření epidemie může kabinet vyhlásit i bez toho, aby nouzový stav nadále trval. Ve stanovisku po dnešním jednání vedení KSČM uvedlo, že kabinet naprosto ignoroval oprávněné požadavky, kterými strana podmínila svůj souhlas s posledním prodloužením nouzového stavu. Předseda KSČM Vojtěch Filip předpokládá, že poslanecký klub strany se bude doporučením vedení řídit.

Babiš řekl, že vláda musí vyjednávat se všemi stranami, což je mimo jiné úkolem ministra Blatného. "Aby všichni pochopili, že si nemůžeme dovolit zrušit nouzový stav, protože zkrátka potom nemůžeme nasadit armádu a dobrovolníky a znamenalo by to úplnou katastrofu pro náš zdravotnický systém," poznamenal premiér.

Postup, že by vláda v pondělí 15. února vyhlásila "nový" stav nouze bez souhlasu Sněmovny, by podle Babiše nebyl férový. "To by bylo pohrdání Sněmovnou, to my nechceme," řekl s tím, že kabinet chce přesvědčit zástupce sněmovních stran o vážnosti situace. "Doufejme, že je přesvědčíme, že nás podpoří a že nebudeme závislí jenom na podpoře KSČM," dodal.

Babiš: ČR v Maďarsku získala informace o řešení pandemie

Česká delegace v Maďarsku získala mnoho informací o řešení koronavirové pandemie, vymáhání dodržování opatření, zajišťování vakcín proti covidu-19 nebo fungování hygienických stanic. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s premiérem Viktorem Orbánem v Budapešti to řekl předseda české vlády Andrej Babiš. Orbán uvedl, že Maďarsko považuje za nejdůležitější rychlost očkování. Do země v úterý dorazilo prvních 40.000 dávek ruské vakcíny Sputnik V, která zatím není schválena na evropské úrovni.

"Společně jsme konstatovali, že nejlepší vakcína je samozřejmě bezpečná pro zdraví našich občanů," řekl Babiš. Zároveň je však podle něj důležité mít preparáty hned k dispozici. "Získali jsme strašně moc informací ohledně toho, jakým způsobem Maďarsko řeší pandemii, jakým způsobem vymáhá opatření, jakým způsobem funguje hygiena a jakým způsobem maďarská vláda řeší i vakcíny, které nejsou jenom v Evropské unii," dodal.

Zabezpečování vakcín na evropské úrovni je podle Orbána pomalé. Uvedl, že české delegaci Maďaři sdělili veškeré možné informace. "Žádná tajemství jsme nezachovali pro sebe," uvedl. Zmínil, že občané jeho země jsou disciplinovaní v dodržování protikoronavirových opatření. Od počátku března by podle Orbána Maďarsko chtělo přistoupit k uvolňování některých restrikcí, pokud to situace dovolí.

Kromě Orbána jednal Babiš též s maďarskými ministry zahraničí, vnitra i zdravotnictví. Na pracovní cestu s Babišem vyrazili též například premiérův poradce, bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal nebo ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch.

Podle smlouvy z ledna má Rusko Maďarsku dodat během tří měsíců dva miliony dávek, což bude stačit k naočkování milionu lidí. Maďarský úřad pro kontrolu léčiv vakcínu schválil, na úrovni Evropské unie se tak zatím nestalo. Zdravotníci v Maďarsku možná začnou příští týden očkovat ruskou vakcínou proti covidu-19, řekl dnes Orbán maďarskému státnímu rozhlasu.

Babiš dnes uvedl, že pokud by Česko mělo možnost získat i jinou než v EU schválenou vakcínu, mohlo by zvážit podobný postup jako Maďarsko. "Vakcína není o politice. Je to o bezpečnosti, o zdraví," poznamenal. Podmínečnou registraci v Maďarsku získala také vakcína čínské firmy Sinopharm.

Babiš a jeho expertní tým dnes jednali mimo jiné o zkušenostech s lékem bamlanivimab proti onemocnění covid-19 od společnosti Eli Lilly. Maďaři podle předsedy české vlády zakoupili 3881 dávek. Česko by mělo prvních 500 dávek obdržet v únoru. Lék má omezit množství viru v těle a zamezit těžšímu průběhu nemoci.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Andrej Babiš Lidé Česká republika

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 2 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 3 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 4 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 6 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

včera

včera

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy