Babiš: V Česku by měly být dva systémy nemocnic - státní a krajské

"Náš problém je, že naše zdravotnictví je roztříštěné. Stát má nemocnice, kraje mají nemocnice - které jsou samozřejmě samostatné - a plus města. Takže nějaká strategie by měla být, že bychom měli mít jenom dva systémy, když už teda je máme, bohužel, a to stát a kraje," uvedl premiér.

Chápu, že je tu vidina nespotřebovaných peněz na účtech zdravotních pojišťoven. Ale my musíme být zodpovědní. Proto to ještě jednou zanalyzujeme. Už teď do zdravotnictví pumpujeme rekordní peníze, o 30 mld víc než loňský rok, a napravujeme tak dědictví našich předchůdců.

Dodal, že podporuje, aby rumburskou či litoměřickou nemocnici převzala společnost Krajská zdravotní. Pod ni spadají nemocnice, které vlastní Ústecký kraj. Zastupitelé Litoměřic chtějí nemocnici, která nyní patří městu, prodat. Nemocnice potřebuje podle radních peníze na rozvoj. Nemocnice v Rumburku upadla do insolvence poté, co město Rumburk nebylo schopno uhradit provozní ztrátu, která přesáhla 50 milionů korun.

Podle Babiše zdravotní pojišťovny letos ze svých rezerv uvolnily 3,3 miliardy korun na zajištění dostupnosti péče v nemocnicích v regionech. Plošné rozdělování peněz všem zařízením stejně premiér odmítá. "Pokud navyšujeme peníze do zdravotnictví, jde o to, abychom to dělali cíleně," řekl. Podotkl, že navštěvuje nyní pražské nemocnice, jejichž stav je také odlišný.

Vláda podle Babiše plánuje změnu financování na takzvaný systém DRG, tedy placení podle diagnóz. Za stejný zákrok a ošetření by tak všechna zařízení v republice dostávala stejnou úhradu, nyní jsou částky rozdílné. "Ti, kteří dostávají víc, tak nepůjdou dolů, ti, kteří mají míň, půjdou nahoru. To si vyžádá obrovské miliardy," řekl premiér. Podle něj proto není možné spotřebovat finanční rezervy zdravotních pojišťoven.

O zavedení plateb DRG se v Česku mluví léta. Ve svých koncepcích reformy zdravotnictví s nimi počítalo několik bývalých ministrů zdravotnictví, systém však zaveden nebyl.

Posílení výdajů z rezerv pojišťoven požaduje krizový štáb zdravotníků. Poukazuje na přepracovanost a velké množství přesčasů lékařů a sester, zavírání oddělení kvůli nedostatku personálů či dlouhé čekací lhůty. Podle něj je proto nutné poslat do zdravotnictví víc peněz.