Česko má nedostatečnou kapacitu infekčních lůžek v nemocnicích. Jejich počet klesl za poslední tři desetiletí na čtvrtinu. V celé zemi je jich teď tisícovka. V krajích jsou navíc rozmístěna nerovnoměrně.
Zatímco na Vysočině připadá na 100.000 obyvatel zhruba 18 lůžek, ve Středočeském kraji to nejsou ani dvě. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnila odborná Společnost infekčního lékařství (SIL). Žádá posílení oboru.
V ČR přibývá nakažených novým koronavirem. V nemocnici bylo v sobotu 288 lidí s covidem-19. Novější údaje zatím ministerstvo zdravotnictví nezveřejnilo. Lékaři zdůrazňují, že izolační lůžka jsou potřeba ale i pro pacienty s dalšími infekčními chorobami.
"Základní rolí státu je ochrana obyvatel před infekčními nemocemi. Součástí jsou izolace pacientů. Každý stát si to vytváří. U nás nekoncepčně přes naše protesty zřizovatelé, ředitelé nemocnic lůžka ruší, protože jsou ekonomicky nevýhodná. Tržní mechanismus ve zdravotnictví nemůže ale úplně fungovat," řekl ČTK místopředseda SIL a primář infekčního oddělení Státní slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
V roce 1990 měla infekční oddělení v republice 4015 lůžek. Na 100.000 obyvatel jich tak připadalo 40. Letos je míst 1023, tedy deset na 100.000 obyvatel. Za optimální hranici SIL nyní považuje 15 izolačních lůžek na 100.000 lidí, tedy celkem 1500. Podle Kümpela by se ale v ČR zaplnilo i 2000 míst. Přibývá totiž třeba případů, kdy lidé nereagují na léky, mohou být infekční a měli by být izolováni od ostatních pacientů.
Infekční lůžka tvoří 1,4 procenta lůžkového fondu. Podíl i počet se snižoval postupně. V polovině 90. let bylo v ČR na infekčních pracovištích míst 2395, v roce 2007 pak 1494.
Lůžek ubylo ve všech krajích kromě Prahy. Hranici 15 míst na 100.000 obyvatel by nyní splňovala kromě hlavního města jen Vysočina. Nad desítkou lůžek je Jihočeský a Moravskoslezský kraj, 14 jim má Jihomoravský kraj. Ve Středočeském kraji na 100.000 lidí připadá 1,4 izolačního lůžka, ve Zlínském 5,2, v Olomouckém 4,8 a v Karlovarském 6,8. Od roku 2007 je to v řadě regionů propad na čtvrtinu.
Podle SIL bylo rušení lůžek nekoncepční a kapacita je nyní nedostatečná. Vzniknout by měl soubor lůžek, která by se v případě potřeby vyčlenila jako izolační. Měla by být i v nemocnicích, v nichž infekční oddělení není. Ve větších nemocnicích by měl začít působit infektolog, doporučuje společnost.
Hlavní hygienička Jarmila Rážová na tiskové konferenci řekla, že návrhy podporuje. Poučením z nynější epidemie by mělo být posílení infekčních klinik a případný vznik pozic infektologů, uvedla Rážová. "Tyto kapacity jsou potřeba nejen pro řešení koronavirové krize," dodala. Podotkla, že se objevují nové nemoci a řada dřívějších infekčních chorob se vrací.
Podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly se počítá s investicemi do infekčního lékařství. Uvedl, že v nových pavilonech v Plzni a Hradci Králové by se mohla zvýšit kapacita, přestavbu plánuje Bulovka. "Pár set lůžek by v tomto systému bylo možné nějakým způsobem aktivovat. Pokud tu bude nový princip - samostatně sloužící infektologové, tak bychom mohli využít kapacity stávajících lůžek," řekl ČTK Prymula.
Související
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 52 minutami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 1 hodinou
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 1 hodinou
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 2 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 3 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 4 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 4 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 5 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 6 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 7 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 7 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 9 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 10 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 10 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 11 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě.
Zdroj: Libor Novák