Za vakcíny proti covidu-19 ministerstvo zdravotnictví jejich výrobcům zaplatilo od zahájení očkování do konce letošního listopadu více než šest miliard korun. Vyplývá to z přehledu zaplacených faktur ministerstva. Od začátku očkování 27. prosince loňského roku zdravotníci aplikovali už více než 15 milionů dávek vakcíny.
Téměř stejný počet vakcín by měl podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba dorazit v příštím roce. Na dotaz ČTK uvedl, že objednáno je prozatím 14,7 milionu dávek.
Jako první se v Česku začalo očkovat vakcínou od firmy Pfizer/BioNTech, o té doby tvoří přes 80 procent všech podaných dávek (12,5 milionu). Lidé dostali také asi 1,25 milionu dávek od firmy Moderna, přes 880.000 dávek od AstraZeneca. Kolem 404.000 lidí bylo očkováno jednodávkovou vakcínou Janssen od firmy Johnson & Johnson.
"Budou docházet především vakcíny Pfizer, potažmo Moderna. Jsou i objednávky od Janssenu a AstraZeneca, ale u té, vzhledem k situaci a zájmu, jaký je, spíše budeme směřovat do mechanismu darů do jiných zemí," řekl k tomu v rozhovoru s ČTK před svým odchodem bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Očkování vakcínami AstraZeneca (AZ) a Janssen se v ČR utlumilo, u AZ kvůli malému zájmu po podezřeních souvisejících se vznikem krevních sraženin a u Janssenu poté, co studie ukázaly rychlý pokles protilátek.
Podle Vojtěcha je na příští rok objednané navíc 100.000 dávek zatím neschválené vakcíny Sanofi a 370.000 dávek vakcíny Novavax, kterou Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila v pondělí. Nejdříve v květnu by pak podle něj mohla být vakcína Valneva.
"Výrobci zejména mRNA vakcín hovoří o tom, že by se upravovaly na omikron. Ale tady zatím ještě máme velmi kusé informace," dodal Vojtěch. Jeho slova potvrdil na poslední jednání vlády i nástupce Vlastimil Válek (TOP 09). Vláda podle něj chce vyhodnotit, jestli se budou vakcíny upravovat, do konce ledna. V polovině února pak chce i podle toho upravit Vojtěchem předloženou vyhlášku o povinném očkování pro lidi nad 60 let a vybrané profese jako jsou zdravotníci nebo uniformované sbory.
Za první rok očkování bylo spotřebováno přes 15 milionů dávek vakcín, dalších 14,7 milionu je objednáno ještě pro příští rok. V prvním čtvrtletí jde o 5,1 milionu, ve druhém 5,5 milionu a ve třetím 4,1 milionu. "Čtvrtý kvartál je v řešení. Upozorňujeme však, že údaje o objednaných vakcínách jsou orientační a budou se měnit," dodal mluvčí resortu Jakob.
Česko tak bude mít s největší pravděpodobností víc vakcín, než využije. Už letos jich část darovalo dalším zemím. "Pamatuji si, jak jsem byl velmi kritizován, že jsem neobjednal maximum možného od AstraZenecy. Já jsem tehdy říkal, že nechci sázet vše na jednu kartu. Chtěl jsem rozložit riziko, což se nakonec ukázalo jako správné," řekl Vojtěch, který resort vedl na začátku epidemie v březnu loňského roku, resort opustil v září a nastoupil znovu letos v květnu. Po jeho odchodu vedl ministerstvo Roman Prymula, u začátku očkování pak byl ministr Jan Blatný. Po něm resort ještě krátce vedl Petr Arenberger.
24. prosince 2025 17:03
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
Související
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
očkování , ministerstvo zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák