Čeští lékaři začínají pečovat o uprchlíky. Problémem u Ukrajinců může být i nízká proočkovanost na covid, říká infektolog

Praktičtí lékaři, ale i další specialisté odhadují, že se v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny budou muset postarat až o čtyři miliony lidí, kteří na území České republiky mohou vyhledat zdravotní péči. „Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale a my se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) Petr Šonka. „Problémem u Ukrajinců může být i jejich nízká proočkovanost,“ tvrdí infektolog Pavel Dlouhý. Jak se s náporem běženců, u nichž je proočkovanost na covid-19 nízká, vypořádat, chtějí praktici řešit i na 16. ročníku Kongresu primární péče, který zasedne v pátek 18. března v Praze.

Válku, která zasáhla Ukrajinu, nemohou ignorovat ani čeští lékaři. Kvůli nenadálé situaci vyvolané Putinovou agresí se na poslední chvíli mění některá témata Kongresu primární péče, původně měl být věnovaný covidové situaci. Ze země zasažené bezprecedentní ruskou agresí prchají především ženy a děti. Nastalou situaci tak musejí řešit nejen praktičtí lékaři pro dospělé, ale především dětští praktici.

„Odhady hovoří až o čtyřech milionech ukrajinských uprchlíků, velká část jistě najde domov právě v České republice. Nabídli jsme, stejně jako dětští praktici, akutní pomoc zdarma, ale musíme se dívat dál. Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale a my se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít,“ přibližuje předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) Petr Šonka.

U dětí se řeší absence očkovacích průkazů

Podle něj na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás. Řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu,  proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ míní Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů, které kongres společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) pořádá. Sám podotýká, že krize, jako je covidová pandemie nebo právě válka, ukazují, jak moc je primární péče důležitá.

Dětští praktici už ošetřují první příchozí a chystají se na další vlnu mladých pacientů. „Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplnou absenci. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás, musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí,“  konstatuje Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) SPLDD ČR.  Sama zdůrazňuje, že nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny. „Dětských praktických lékařů je málo, například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ dodává.

Primář Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP avizuje, že ukrajinští uprchlíci mohou přinést i infekční rizika. „Lidé přicházející z Ukrajiny mohou trpět různými infekcemi, které získali po cestě sem nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích.“ Lékař je dlouhý, že Ukrajince mohou trápit běžné respirační infekce nebo průjmová onemocnění.

„Myslet musíme stále také na covid-19, proočkovanost na Ukrajině je nízká. Vždyť dvě dávky má pouze 34 % obyvatel a třetí, posilující, dokonce jen dvě procenta z nich. Z důvodu chronické infekce budeme uprchlíkům přechodně zajišťovat léčbu HIV a chronických hepatitid,“ vysvětluje infektolog s tím, že s ministerstvem zdravotnictví chystají třístupňový systém péče, aby zabránili infekčním rizikům spojeným s migrací. „Ještě častěji bude třeba pokračovat v léčbě chronických interních onemocnění, jako je třeba vysoký krevní tlak nebo cukrovka, protože většina pacientů si přiváží léky jen na několik dnů. U dětí se budou pediatři věnovat kontrole očkování a doplní chybějící dávky,“ doplňuje.

Běženci společně s azylem obdrží i pojištění

První kontakt uprchlíků se zdravotnictvím by podle něj měl jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či poskytnutí urgentní péče. „Musíme počítat s tím, že lidé, kteří prchli před válkou, zde budou nejspíše řadu měsíců a my je nemůžeme nechat bez pomoci,“ vysvětluje primář Dlouhý. Podle něj nyní vzniká souhrnný doporučený postup pro lékaře, jak při kontaktu s pacientem z Ukrajiny postupovat a co si pohlídat. Situace se totiž týká řady oborů, kromě primární péče také plicních lékařů, internistů či kardiologů.

„Běženci z Ukrajiny dostanou společně s azylem všeobecné zdravotní pojištění a systém zdravotní péče na ně musí být připraven. Naštěstí máme kvůli covidu zkušenosti s nasazením armády či využitím registračního systému ISIN, který lze použít i  v tomto případě. Zároveň jsme si ale vědomi, že po dvou letech boje s pandemií jsou lékaři a sestry vyčerpáni a v řadě míst je jich akutní nedostatek,“míní Pavel Dlouhý.

Na chystaném kongresu ale dojde také na stálá témata. Z úst specialistů na duševní zdraví se účastníci akce například dozví, že narůstá počet dětí s depresemi, ale nemá je kdo léčit, protože v Česku chybí více než 60 % dětských psychiatrů. Proto se s psychiatry pobaví o tom, jak rozpoznat depresivní chování a stanovit u svých mladých pacientů vhodnou léčbu.

V bloku Duše, sex a pohoda specialisté otevřou téma transsexualismu či aktuální témata z oblasti lidské sexuality, se kterými se praktici v době pandemie ve zvýšené míře setkávají. Přednáška se dotkne relativně nového tématu, kterou je komunikace praktického lékaře s transgender pacientem. V České republice totiž neexistují podrobná doporučení, jak tyto pacienty vyšetřovat ani kterak s nimi komunikovat.

Účastníci kongresu si mohou po celé dva dny vyzkoušet řadu věcí na místě, a to prostřednictvím workshopů zaměřených například na vyšetření ultrazvukem, na záchyt kritických očních vad u předškolních dětí, syndrom týraného a zanedbávaného dítěte, paliativní péči o pacienta v domácím prostředí nebo spirometrii a dechová cvičení. Kongres začíná 18. a končí 19. března v Praze.

Související

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

Více souvisejících

uprchlíci Ukrajina lékaři

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin

Rusko hodlá usilovat o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva zahájila plnohodnotnou invazí do sousední země v únoru 2022. Prohlásil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého by případné mírové rozhovory mohlo hostit Slovensko. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno včera

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

včera

včera

Státní rozpočet je podvod, Fialova vláda jsou amatéři. Zeman ve vánočním poselství mluvil o urážce voličů

Bývalý prezident Miloš Zeman, který už přes rok není hlavou státu, pokračuje ve své tradici vánočních poselství. Ve svém nejnovějším projevu na CNN Prima NEWS opět vyjádřil svou nespokojenost se současnou vládou Petra Fialy a poukázal na problém, který dlouhodobě zmiňuje – zaostávání České republiky za vyspělými zeměmi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy