Chystaný test vzorku populace musí být srovnatelný se zahraničím, uvedl děkan

Testování asi 5000 Pražanů by mělo podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly prokázat, jak moc je populace novým typem koronaviru takzvaně promořená, tedy kolik lidí v populaci nemoc prodělalo, aniž by třeba mělo nějaké příznaky.

Podle Prymuly může být takových lidí, kteří jsou nakažení, ale příznaky nemoci COVID-19 nemají, mezi deseti až čtyřiceti procenty. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) potřebuje přesnější číslo i proto, aby mohl lépe modelovat očekávaný růst počtu nových případů. Bezpříznakové lidi totiž nikdo nepošle na testy a mohou nakazit další. V současných modelech počítá ÚZIS s deseti procenty nakažených bez příznaků. Podle Prymuly jsou zřejmě počty reálně nakažených zhruba o 30 procent vyšší než počet laboratorně potvrzených případů.

Testy by u vybraných 5000 Pražanů měly prokázat, jestli mají v krvi protilátky proti novému typu koronaviru. "Musíme nyní dobře zvážit, jak testování nastavit. Je před námi několik technických a logistických výzev, navíc celý postup podléhá schvalování etických komisí," sdělil děkan. Samotný odběr podle něj nebude technicky ani personálně náročný, fakulta počítá s dobrovolník z řad studentů.

Lékaři a vědci 1. lékařské fakulty UK nyní úzce spolupracují s výzkumníky z Olomouce, kde se na obdobné testování také chystají. "Aby měla zkoumaná data co nejvyšší vypovídající hodnotu, je také nutné dobře zvážit postup, jakým budou jednotlivci k testování osloveni. Pokud chceme zajistit skutečně širokospektrý vzorek populace, nemůžeme oslovovat k testování například pouze na facebooku, to by nezaručilo třeba seniorskou populaci, podobně by se skupina mohla zúžit, pokud bychom zvolili jen letákovou kampaň v metru," uvedl Šedo.

Plošně otestovat chce ministerstvo zdravotnictví také populaci dříve uzavřených obcí na Litovelsku, které měly vysoké počty nakažených. Na jihu Moravy se tento týden začal testovat také nový koncept takzvané chytré karantény, kde by případní nakažení měli být identifikováni na základě rizikového kontaktu s někým již dříve pozitivně testovaných. Pomoci vzpomenout si na taková setkání by lidem měla umožnit data z jejich mobilních telefonů, z nichž se vytvoří mapka, kde se pohybovali za posledních pět dní. Vytipované osoby pak půjdou do preventivní karantény do doby, než u nich test nákazu potvrdí nebo vyvrátí. Počítá se také s větší elektronizací a sdílením dat mezi lékaři, hygieniky a odběrovými místy.

Spolu se zavedením nového systému plošně po Velikonocích by se podle Prymuly mohla začít uvolňovat přijatá omezení. "Pokud se podaří křivku udržet v lineárním módu, budeme moci začít uvolňovat," uvedl dříve. Bude ale třeba i ve školách nebo obchodech dodržovat rozestupy. Velké veřejné akce se asi obnoví až mezi posledními.