Dohody o úhradách péče na rok 2021 chybí s nemocnicemi

"O dohodu lepší než minulý rok. Zdravotní systém počítá s nárůstem 13,3 miliardy korun. Všechny segmenty příští rok opět porostou," komentoval ministr dnešní závěrečné jednání dohodovacího řízení pro úhrady zdravotní péče v příštím roce.

Podle něj dohody akcentují priority resortu, kterými jsou reforma primární a psychiatrické péče, nejmodernější léčba, nové kapacity a přístroje.

"U nemocnic, které se nedohodly, budeme vycházet z nabídek pojišťoven," dodal. Do konce října musí ministerstvo dohody a návrhy pojišťoven u segmentu nemocnic zapracovat do úhradové vyhlášky, která peníze pro příští rok rozdělí.

Peníze pro letošní rok upraví ještě od července kompenzační vyhláška, její návrh má zohlednit koronavirovou krizi, kdy nemocnice a ordinace musely omezit péči, zároveň měly ale vyšší náklady na ochranné pomůcky, testování nebo hospitalizaci pacientů s covidem-19. Podle některých segmentů, například ambulantních specialistů nebo nemocnic následné péče, ale peněz navíc vyhláška přidává málo. Obávají se toho, že část záloh vyplácených pojišťovnami budou muset po vyúčtování vracet.

Místo naplánovaných 340 miliard korun má prostřednictvím kompenzační vyhlášky jít do zdravotnictví 354 miliard korun. Zhruba 21 miliard přidá stát navýšením platby za státní pojištěnce o 500 korun a propad příjmů vyrovnají ještě zčásti zdravotní pojišťovny z rezerv z předchozích let. O dalších 50 miliard korun bude platba za státní pojištěnce vyšší příští rok.

V roce 2018 se podařilo dokončit dohody ve všech 14 segmentech zdravotní péče, loni se nedohodla domácí péče a také nemocnice akutní a následné péče, kam jde přes polovinu nákladů systému veřejného zdravotního pojištění.

Od roku 2000 stouply náklady zdravotního pojištění o 260 procent, za posledních pět let o třetinu. Loni pojišťovny na hrazené služby vydaly téměř 311 miliard korun, v roce 2018 o 25 miliard méně. Příjmy pojišťoven byly loni 326 miliard, meziročně vzrostly o 21 miliard korun. Ze státního rozpočtu bylo hrazeno pojistné za 5,9 milionu lidí (55,8 procenta pojištěnců), platby za ně tvořily 22 procent příjmů. Výdajů ale spotřebují děti, senioři, nezaměstnaní a další státní pojištěnci většinu.