Druhé dávky některých vakcín se budou podávat později, nemocnice už nemusí omezovat péči

U látky AstraZeneca zůstává druhý termín po 12 týdnech. Dosud se očkovalo druhou dávkou vakcín od Pfizer/BioNTech po 21 a Moderny po 28 dnech. Ministerstvo zdravotnictví tento krok avizovalo už minulý týden, formálně bude nyní stvrzen mimořádným opatřením resortu.

Blatný dříve uvedl, že ochrana očkovaného člověka po dvou týdnech od první dávky se postupně blíží k 80 procentům. Snižuje se tak riziko hospitalizace i úmrtnost. Dnes zopakoval, že se prodloužením intervalu mezi dávkami nesnižují validita či efekt vakcíny.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara je třeba, aby aspoň první dávkou bylo co nejdříve očkováno co nejvíce lidí z rizikových skupin. Podle Blatného se první dávkou v poměrně krátké době podaří očkovat o několik set tisíc lidí více.

Od začátku očkování bylo podáno přes 1,8 milionu dávek a alespoň jednu z nich dostalo 1,2 milionu lidí. Více než 583.000 lidí má ukončené očkování dvěma dávkami. Očkovaných alespoň jednou dávkou je tak asi 11 procent lidí, mezi staršími 80 let jsou to téměř dvě třetiny a lidí ve věku 70 až 79 let asi 44 procent.

Nemocnice nemusí od středy dál omezovat plánovanou péči

Nemocnice nemusí od středy 7. dubna dál zcela omezovat plánovanou péči. Ministerstvo zdravotnictví upravilo mimořádné opatření, kterým ji zakazovalo od 30. prosince. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) tento krok už minulý týden avizoval, po jednání vlády řekl, že to umožnilo zlepšení situace v nemocnicích. Podle něj se zákaz měl změnit na doporučení. V nemocnicích leží s covidem-19 zhruba 5700 lidí. Už dopoledne Blatný uvedl, vláda bude projednávat nabídku pomoci s nakaženými pacienty okolním zemím.

"Je to jakýsi signál toho, že se postupně daří situaci v ČR pozvolna zlepšovat," řekl Blatný na tiskové konferenci po jednání vlády. Další rozhodování podle něj bude na vedení nemocnic. "Všechny budou stále povinny udržovat určitou kapacity pro pacienty s covidem-19," dodal.

Prosincové opatření obsahovalo formulaci "okamžité zastavení příjmu nových pacientů za účelem poskytování plánované péče", nově se změnilo na "omezení příjmu". Tato elektivní, neboli odložitelná péče, jsou většinou předem plánované operace, například ortopedické nebo oční. Její omezení dopadá například také na lázně nebo rehabilitační ústavy, jejichž služby pacienti po operacích využívají.

Ve čtvrtek ministr uvedl, že hranice plného obnovení péče je zhruba 2000 až 3000 hospitalizovaných pacientů s covidem. Podle dřívějších vyjádření ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by Česko mohlo této hodnoty dosáhnout zhruba v polovině dubna.

Nařízení, omezující odkladnou péči, schválila vláda 21. prosince. Omezení mělo uvolnit lůžka pro pacienty s covidem-19. Stejné nařízení platilo už dříve v březnu a v říjnu loňského roku. Některé nemocnice už začátkem února žádaly, aby tuto péči mohly obnovit. Poté ale začal počet nových případů v ČR prudce růst, zřejmě vlivem masivního šíření takzvané britské mutace koronaviru.