Lékaři, kteří budou chtít působit v posudkové službě, v hygienické službě či v epidemiologii, budou moci snáze získat druhou specializaci. Novela zákona o specializačním vzdělávání jim má umožnit ponechat si uznat část dřívějšího vzdělání.
Návrh podaný jako poslanecký bývalým ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem v pondělí projedná vláda. Zákon také řeší problém akreditací pracovišť, kde se mohou lékaři učit. Přísnější požadavky zákon chystá pro lékaře ze zahraničí.
Specializovanou způsobilost v oboru hygiena a epidemiologie by nově mohli získat i lékaři, kteří v těchto oborech medicíny dlouhodobě působí, ale nemají druhou atestaci. Lékaři získávají atestace v základních oborech a poté v nástavbových oborech, které se zaměřují na užší část oboru. Nově by mohli žádat o přiznání specializované způsobilosti i ti, kteří mají v oboru základní atestaci a praxi.
"Novela navrhuje, aby mohli specializovanou způsobilost získat za předpokladu, že se oblasti dlouhodobě věnovali. Tím podpoříme vstup lékařů do této odbornosti a personálně posílíme krajské hygienické stanice," uvedl k tomu začátkem září Vojtěch.
Současná epidemie koronaviru ukázala, že odborníků je v krajských hygienických stanicích (KHS) nedostatek. Pracuje tam zhruba 2200 lidí, z toho lékařů asi dvě stovky. Ještě před deseti lety bylo zaměstnanců KHS dvojnásobně. Letos v létě vláda schválila posílení KHS o 134 míst. V některých krajích, zejména v Praze a Středočeském, se ale místa nedaří obsadit. Platy tam jsou podle tabulek pro státní zaměstnance nižší než pro lékaře třeba v nemocnicích. Hygienikům začínají na 22.980 Kč, v nemocnicích na 33.420 Kč. Zájem není ani obor studovat. Ročně absolvují hygienickou specializaci na lékařských fakultách jeden či dva doktoři.
"Jedním z cílů předloženého návrhu zákona je zlepšit nevyhovující personální situaci v oblasti lékařské posudkové služby, a to prostřednictvím úpravy vzdělávání v nástavbovém oboru, jehož absolvováním se získává zvláštní specializovaná způsobilost v oboru posudkové lékařství," píše se v předkládací zprávě k dokumentu.
Posudkoví lékaři pracují v České správě sociálního zabezpečení spadající pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Schvalují invalidní důchody a další sociální dávky. Pokud se chtěl lékař připravovat na tuto specializaci, musel se jí věnovat na půl úvazku. Nově by pro posudkové lékaře a obor hygiena a epidemiologie mohlo stačit 0,2 úvazku.
Návrh má také zjednodušit vzdělávání všeobecných praktických lékařů v základním kmeni, tedy prvních letech studia. Praktičtí lékaři mají povinné odborné praxe v oborech vnitřní lékařství, chirurgie, anesteziologie a intenzivní medicína, gynekologie a porodnictví nebo pediatrie. Dosud je mohli absolvovat jen ve zdravotnických zařízeních, která měla akreditaci pro vzdělávání praktických lékařů, nově to bude možné podle návrhu novely i tam, kde se vzdělávají jen lékaři specialisté.
Novela má řešit také problém s akreditacemi zdravotnických pracovišť, která si ji musela obnovit po novele zákona v roce 2017. Lékařům se bude započítávat i praxe v zařízeních, která novou akreditaci zatím nezískala, ale podle předchozích pravidel ji měla.
Upravuje také působení zahraničních lékařů. Reaguje tím mimo jiné na kritiku České lékařské komory a České stomatologické komory kvůli působení lékařů ze zemí mimo Evropskou unii. Současný zákon jim ukládá povinnost mít praxi pod odborným vedením atestovaného lékaře. Podle kritiků je tato povinnost plněna formálně. Nově by museli být na pracovišti vždy oba ve stejnou dobu. Zpřísňují se i požadavky na zdravotnická zařízení, kde mohou zahraniční lékaři praxi vykonávat.
Související
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Cíle Babišovy vlády odhaleny. Vrátí se EET či slevy v dopravě, změny i u důchodů
Zdravotnictví , lékaři , Adam Vojtěch (ANO) , zákony , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák