Ke zdravotnímu pojištění je přihlášeno téměř 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Ke zdravotnímu pojištění je přihlášeno téměř 366.000 uprchlíků z Ukrajiny, za naprostou většinu z nich platí pojistné stát, protože mají potřebná víza. Asi desetina z nich už pracuje nebo podniká. ČTK to dnes zjistila od zdravotních pojišťoven. Náklady na zdravotní péči o ně pojišťovny zatím nevyčíslily, protože je zejména nemocnice hlásí až zpětně. Ministerstvo už dříve odhadovalo, že z rozpočtu na pojistné půjde asi 4,5 miliardy korun.

Přes 89 procent Ukrajinců, kteří získali české zdravotní pojištění, je registrováno u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jež měla své pobočky i v Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině (KACPU). Celkem jich je téměř 328.000.

"V produktivním věku 19 až 65 let je registrováno celkem 200.586, tedy 61 procent příchozích," sdělila dnes ČTK mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Děti tvoří 38 procent, 45 procent dospělé ženy a 17 procent dospělí muži.

Podle dat VZP došlo k největšímu nárůstu počtu pojištěnců hned na začátku války v březnu. Do začátku dubna jich bylo registrováno více než 254.000, za měsíc dalších 44.000 a do 24. května dalších necelých 30.000.

Za každého státního pojištěnce, kterými jsou děti, senioři, nezaměstnaní a nově i uprchlíci, jde do systému veřejného zdravotního pojištění podle současné legislativy 1979 korun za měsíc. Jen v květnu by tak při počtu 330.000 uprchlíků veřejné zdravotní pojištění získalo z rozpočtu kolem 653 milionů korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden na jednání sněmovního zdravotního výboru řekl, že stát musí platit pojistné za uprchlíky celý rok, pokud se sami z pojištění neodhlásí nebo nezačnou v Česku pracovat. Odvádí tak pojistné třeba i za ty, kteří už se vrátili na Ukrajinu nebo odešli do jiné evropské země. Peníze za ně tak zůstanou v systému pro čerpání péče jinými pojištěnci.

Kolik peněz už zdravotní péče o uprchlíky stála, pojišťovny zatím nevědí. Čerpat ji mohou úplně stejnou péči jako pojištění Češi. "Data o čerpání zdravotní péče Ukrajinci v tuto chvíli ještě nejsou úplná, a to zejména s ohledem na prodlevu ve vykazování zdravotních výkonů zejména u větších poskytovatelů," dodala Plívová.

Běžně platby státu za státní pojištěnce náklady na jejich zdravotní péči nepokryjí, protože péče o děti a seniory je dražší, a systém je založený na solidaritě těch, kteří pracují a do systému odvádějí více. Stanjura poslancům zdravotního výboru řekl, že očekává, že v případě uprchlíků částky odváděné státem náklady na jejich péči zhruba pokryjí. "Může to být plus nebo minus 500 milionů nebo miliarda. To ale při 400 miliardách (nákladů veřejného zdravotního pojištění) nehraje takovou roli," uvedl.

Loni náklady veřejného zdravotního pojištění dosáhly 406,8 miliardy korun. Rostly meziročně o 13 procent, tedy asi čtyřikrát rychleji než ekonomika. Podle ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Fridricha nejde výdaje přičítat jen koronaviru. "Ten se loni podílel na nárůstu zhruba 20 miliardami, ale celkový nárůst byl 46 miliard korun," uvedl dnes v tiskové zprávě svazu.

Svaz, ve kterém jsou sdruženy menší zdravotní pojišťovny kromě VZP, proto varuje před dalším navyšováním nákladů. Hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění by podle něj mělo být po dvou letech deficitů v roce 2023 ideálně vyrovnané. Záležet bude na výsledku dohodovacího řízení mezi pojišťovnami a zástupci péče a úhradové vyhlášce ministerstva zdravotnictví.

Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 353 412 lidem z Ukrajiny, v pondělí jich přibylo 2097. Cizinecké policii se přihlásilo více než 257 tisíc osob, dalších 2671 jen za včerejší den. 

Oprava trhlin budovy

Opravy domů i historických budov se specializací na statiku. Poptejte nás nezávazně.
Reklama

Chytré hodinky ARMODD

Chytré hodinky z kolekce pro rok 2025. Vodotěsné a s GPS. Pořiďte si je za skvělou cenu!
Reklama

Související

Uprchlíci, ilustrační foto

"Chceme domů, ale jen se podívat." Syrští uprchlíci čelí zásadní výzvě

Syrští uprchlíci žijící v Německu vyzývají vládu, aby jim umožnila krátkodobé návštěvy své rodné země bez ohrožení jejich ochranného statusu. Tato výzva přichází v době, kdy pád režimu Bašára Asada vyvolal nejistotu ohledně budoucího postavení milionů Syřanů žijících v Evropě. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

uprchlíci zdravotní pojištění

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Chřipka se v Česku šíří celoplošně. Nemocnost roste u dětí

V Česku pokračuje celoplošné šíření chřipky. Počet nemocných s akutními respiračními infekcemi za týden vzrostl o necelých šest procent. Podle očekávání se nemocnost zvyšuje zejména u dětí. Epidemiologové předpokládají, že výskyt akutních respiračních infekcí bude nadále vysoký.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Inaugurační projev Donalda Trumpa Prohlédněte si galerii

Donald Trump složil přísahu a stal se 47. prezidentem USA. Vyhlásí nouzový stav a přejmenuje Mexický záliv

Donald Trump se stal 47. prezidentem USA. Inaugurační den začal bohoslužbou v kostele sv. Jana na náměstí Lafayette Square, historickém místě ve Washingtonu, D.C., po které následovalo tradiční setkání u čaje v Bílém domě, kde ho s Melanii Trumpovou uvítali končící prezident Joe Biden a první dáma Jill Bidenová. Po složení prezidentské přísahy přednesl inaugurační projev.

včera

včera

včera

Donald Trump

Co přinese první den Trumpa ve funkci? Přehled nařízení, která chce podepsat

Rozsáhlý program exekutivních nařízení Donalda Trumpa zahrnuje řadu kontroverzních a ambiciózních opatření, která plánuje realizovat hned po svém nástupu do úřadu jako 47. prezident Spojených států. Trump označil svůj návrat za „revoluci zdravého rozumu“ a slíbil, že jeho kroky budou „otáčet hlavami“ veřejnosti.

včera

včera

včera

Donald Trump je zpátky u moci. A už začal měnit celý svět

Ještě před tím, než Donald Trump oficiálně převzal úřad, mělo jeho zvolení vliv na globální politiku. Jeho druhé funkční období začíná s dopady, které jsou patrné od Blízkého východu přes Evropu až po Asii. Světoví lídři přizpůsobují své strategie v reakci na očekávané změny v agendě Spojených států, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy