Kolektivní imunita: Protilátky proti covid-19 má jen minimum Čechů, ukázala studie

Ani v nejvíce zatížených lokalitách nedosahuje podle předběžných výsledků podíl nakažených hodnoty pěti procent testovaných. Podle předběžných výsledků se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ukázalo, že lidí bez příznaků mezi nakaženými je asi 27 až 38 procent.

Výsledky studie ukázaly, že jsme opatření přijali včas. Díky systému časné detekce rizik můžeme pokračovat v kontrolovaném uvolňování opatření. Už nemáme plošný problém, ale objevují se lokální ohniska. Ta budeme řešit cílenými opatřeními ve spolupráci s @ArmadaTweetuje.

Podle ministra není důvod měnit nastavený plán rozvolňování opatření proti koronaviru, ale je potřeba chránit rizikové skupiny. Zaměřit se je podle něj nutné na lokální ohniska nákazy, například Chebsko nebo v posledních dnech Prahu. "Nemáme už plošný problém, ale musíme ho řešit lokálně," dodal.

Nízký podíl lidí s protilátkami je podle Vojtěcha očekávaným výsledkem. "Čekali jsme to. Bude docházet k tomu, že se nemoc bude v populaci dál šířit," řekl ministr. Podle něj je třeba se zabývat hlavně výskytem nákazy v nemocnicích nebo podobných zařízeních. "Budeme to muset řešit možná i v následujících letech na standardní bázi," dodal.

Nikdo podle něj zatím definitivně nepotvrdil, že člověk, který nemocí projde, je doživotně imunizován. I proto je třeba se připravovat na případné další vlny. Epidemiolog Rastislav Maďar, který je koordinátorem ministerské skupiny pro uvolňování přijatých opatření, ČTK minulý týden řekl, že nízký výskyt protilátek v populaci podle něj znamená, že v budoucnu se virus může objevit kdekoliv v Česku.

Další vývoj epidemie je podle Duška těžko předvídatelný, když jsou počty nakažených nízké. Řešit bude podle ministerstva nutné zejména lokální ohniska, jako jsou nyní například Cheb nebo Mariánské Lázně. "Ochota lidí nechat se testovat je výrazná, takže se zaměříme na lokální ohniska," dodal ministr.

Pomoci by měla i takzvaná chytrá karanténa. Ta má usnadnit předávání informací mezi hygienickými stanicemi, odběrovými místy a testovacími laboratořemi. Jejím cílem je co nejdříve identifikovat co nejvíce rizikových kontaktů každého nakaženého, ty odeslat do karantény a otestovat na covid-19.

Testováno bylo v rámci studie kolektivní imunity zhruba 26.500 lidí, mezi nimi asi 2400 chronicky nemocných pacientů. Přes 5000 lidí bylo testováno v Praze a Brně, téměř 6700 v Olomouci, asi 3100 v Litoměřicích a 2400 lidí v Litovli, Uničově a Července, které byly na začátku epidemie hygieniky uzavřeny kvůli vysokému výskytu nakažených. Dalších 1200 lidí doplnili respondenti Akademie věd ČR (AVČR) a 620 lidí přidal Český statistický úřad.

Testy respondentů ČSÚ ukázaly v Praze 0 až 1,48 procenta nakažených, v Brně až 1,87 procenta a v Olomouci až čtyři procenta. Mezi zvanými Akademií věd bylo až 1,29 procenta a IKEM 0,63 procenta. Mezi dobrovolníky, kteří se na testy sami přihlásili, pak v Brně 0,22 procenta, v Praze 0,4 procenta, v Litoměřicích 0,6 procenta, v Olomouci 1,29 procenta a v Litovli a Uničově 3,33 procenta.

Testování začalo ve čtvrtek 23. dubna. V Praze byly naplněny požadované počty dobrovolníků ve všech věkových kategoriích již v neděli 26. dubna, během dalších tří dní se zaplnily i ve všech ostatních regionech. Plošné testování spustily i některé regiony. Zájemce testují také v Moravskoslezském kraji, na Písecku nebo Strakonicku.