Koronavirus se podepsal na českém zdravotnictví. Lidé do nemocnic nechtějí

Epidemie koronaviru se podepsala i na českém zdravotnictví, které se muselo vypořádat jak s novou a neznámou nemocí, tak i s náporem běžných pacientů, jimž se ale směla poskytovat pouze bezodkladná a nezbytná péče. To se ale dotklo i jejich rozpočtů, neboť pojišťovny proplácejí pouze skutečně provedené výkony.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v rozhovoru pro Plus řekl, že odhaduje až 30miliardový výpadek českého zdravotnictví, přičemž slíbil, že se k nemocnicím ale peníze nakonec dostanou. „Nemocnice budou mít garantovanou stejnou úhradu, ale udělají méně práce. Úhrada bude taková, jako by žádná pandemie nebyla,“ nastínil ministr svojí vizi.

Příslušný kompenzační legislativu podepsal také prezident. Účinnou se stane k 1. červenci. Vojtěch informoval, že se bude týkat celého zdravotnictví, tedy nejen nemocnic, nýbrž i praktických lékařů. Součástí nového právního předpisu budou i odměny zdravotníkům, kteří bojovali s koronavirem v první linii.

Eduard Sohlich stojící v čele Asociace českých a moravských nemocnic, který zároveň také řídí menší nemocnici v Hranicích, ale vyjádřil obavy, že úhrady nebudou dostačující z důvodu neschopnosti splnění produkčního cíle, jež resort zdravotnictví stanovil na 79-85 % původně plánovaného objemu výkonů.

„Naše asociace návrh vyhlášky odmítla, protože pokles výkonnosti nařízený státem – to jsme si nevymysleli – bude tak velký, že úhrady podle kompenzační vyhlášky nebudou stačit,“ varoval ředitel.

"Došlo k omezení provozu, zvýšily se náklady a ještě musíme dělat zásoby ochranných pomůcek. Ale my za sebou nemáme silného zřizovatele, jako je ministerstvo zdravotnictví, které fakultní nemocnice oddlužilo," postěžoval si Sohlich.

"Nemocnice na tom jsou podobně jako hospodští, kterým stát omezil fungování, ale přitom nadále měli fixní náklady. Tyto škody by měl hradit stát a ne fondy zdravotních pojišťoven,“ zdůraznil právník Ondřej Dostál se specializací na zdravotní právo.

V kompenzační vyhlášce shledává rozpor se zákonem, jelikož upřednostňuje takzvané predátorské poskytovatele, kteří během epidemie nic nedělali, a teď jsou schopní nafouknout produkci, zatímco ti, kteří působili v první linii dostali relativně málo. Právník kritizoval také reálné zdražení zdravotní péče, které nová právní úprava přinese.

Viry tu s námi budou. Není třeba se přehnaně bát

S krizí se musely potýkat také velké nemocnice, které mají rovněž náklady. „Stála nás mnoho desítek milionů korun. Navíc jsme už vyplatili odměny za březen a duben zdravotníkům, kteří byli v přímém kontaktu s pacienty, což je dalších 20 milionů,“ spočítal Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové a člen Rady Asociace nemocnic ČR.

Jenom nákupy zásob ochranných pomůcek nařízené ministerstvem zdravotnictví z důvodu očekáváme druhé vlny pandemie, případně nástupu chřipkových onemocnění, vyjdou na 30 milionů korun.

Palička nicméně kromě financí varoval i na zdravotní dopady epidemie s ohledem na duševní pohodu pacientů. „Jde především o psychiku nemocných. Řada lidí se dodnes bojí přijít do nemocnice a jsou vystrašení. Jde o to, aby si populace zvykla, že s námi existují viry a život je takový. Není třeba se přehnaně bát,“ apeloval na lidi.

Související

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Více souvisejících

Adam Vojtěch (ANO) nemocnice Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 1 hodinou

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 2 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 5 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 10 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy