Kyberútok na Nemocnici Benešov způsobil škodu 59 milionů, pachatel neznámý

Loňský kybernetický útok na Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov způsobil škodu přes 59 milionů korun. Pachatele se nepodařilo dohledat, policie případ odložila, informovala dnes policejní mluvčí Barbora Schneeweissová v tiskové zprávě. Útok se stal ve středu 11. prosince 2019.

Při útoku podle policie neunikla data o složkách pacientů. Největší ztráty nemocnice zaznamenala v souvislosti s omezením lékařských výkonů, nemocnice nedostala proplacené finanční prostředky od zdravotních pojišťoven na původně plánovaná vyšetření, zákroky a operace.

Ztráty jsou také v transfuzní stanici z důvodu omezení výroby a prodeje krevních derivátů nebo nákupu krevních přípravků. Nemalé peníze nemocnice investovala do nového zabezpečovacího systému, reinstalace softwarů a do práce na obnově systémů včetně proškolení personálu.

Na nemocnici zaútočil podle policie takzvaný ransomware. Jde o počítačový vir, který šifruje data na počítači a serverech a následně požaduje po poškozeném výkupné, nejčastěji ve formě kryptoměny. Nejčastěji cílí na úřady, nemocnice, firmy a instituce, které uchovávají důležitá data a je zde větší pravděpodobnost, že pachatel od napadeného získá finanční prostředky.

"Podobně to bylo i v případu útoku na benešovskou nemocnici, kdy ze strany neznámého pachatele došlo k zašifrování konkrétních dat v počítačích nemocnice. Nejednalo se však o cílený útok přímo na tuto konkrétní nemocnici, současně s tímto útokem byly napadeny i další počítače některých institucí státní správy," uvedla Schneeweissová. Benešovská nemocnice podle ní od počátku striktně odmítla s útočníkem komunikovat a nereagovala ani na zaslání výkupného.

Středočeští kriminalisté od počátku na případu spolupracovali s IT specialisty benešovské nemocnice, s pracovníky Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), zaměstnanci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a zaměstnanci společnosti ESET, od kterých následně obdrželi závěrečné zprávy a analýzy. Nejdelší čas vyžadovalo vyčíslení škody ze strany benešovské nemocnice.

Zařízení fungovalo po napadení kybernetickým útokem omezeně, do plného provozu se vrátilo 30. prosince. Nyní již funguje standardně. Kraj dá nemocnici na ztrátu způsobenou kyberútokem 30 milionů korun.

Související

Ilustrační foto

Slovenskem otřásá skandální úmrtí: Pacientka nepřežila zákrok, lékař si z operace odskočil na tiskovou konferenci

Úřad pro dohled nad zdravotní péčí prověřuje případ úmrtí pacientky, která zemřela ve Východoslovenském ústavu srdečních a cévních chorob (VÚSCH) po operaci srdce. Zákrok proběhl 6. srpna, ale 65letá Mária Poklembová z Prešova se z něj neprobrala a o sedm dní později, 13. srpna, zemřela. Nešlo o akutní stav, ale o předem objednanou operaci mitrální chlopně, kterou vedl zkušený a oceňovaný kardiochirurg, docent Adrian Kolesár, přednosta kliniky srdeční chirurgie.

Více souvisejících

nemocnice Hackeři Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Zdravotnictví počítačové viry Kybernetická bezpečnost

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy