Laboratoře v Česku testují téměř 10 000 vzorků denně

Vzorky na podezření nákazy novým typem koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, nyní vyšetřuje téměř osm desítek laboratoří po celé České republice. Jejich celková kapacita se nyní navýšila až na 10.000 vzorků denně.

Propojený systém laboratoří by se měl stát jedním z pilířů chytré karantény, která by se po Jihomoravském kraji měla postupně zavádět v ostatních regionech. ČTK to řekl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty Marián Hajdúch, který byl pověřen koordinací laboratorní části projektu při ministerstvu zdravotnictví.

"Kapacita laboratoří je nyní větší, než je poptávka. Myslím, že jsme se nyní dostali na hranici toho, kdo je schopen testovat v České republice. Provádíme nyní přes 8000 vyšetření denně, což je úžasné v porovnání s tím, když jsme na začátku března začínali prakticky od nuly. Je to obrovský nárůst," uvedl Hajdúch.

Armáda podle něj pomohla vytvořit aplikaci, která umožňuje sledovat kapacitu laboratoří a současně jejich vytíženost. "Díky této aplikaci nyní víme, že kapacita laboratoří je vyšší než počet testů, které dostaneme. Blížíme se kapacitou k 10.000 testům za den, v současné době provádíme zhruba 8000 testů," uvedl vědec.

Kapacita laboratoří má podle něj nyní dostatečnou rezervu pro nastartování chytré karantény, kdy by požadavky na testování měly průběžně ještě narůst. Počítá se s tím, že velké laboratoře by svou kapacitu mohly do budoucna ještě navýšit. Jak velká bude faktická potřeba, až se projekt chytré karantény naplno rozjede, se podle Hajdúcha nyní těžko odhaduje. "Ta potřeba se bude určitě měnit v čase, záležet bude i na tom, jak se budou rozvolňovat opatření, a na tom, do jaké míry budou občané tato opatření respektovat. Odhaduji ale, že minimální počet vyšetření by měl být kolem 10.000 a maximální kolem 20.000. Realita se bude pohybovat mezi těmito dvěma čísly," doplnil.

Testovací laboratoře jsou pilířem chytré karantény, potřeba však k tomu byla především elektronizace systému a jeho propojení. Jedním z kroků je například nahrazení papírových žádanek elektronickými, které připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky. "Během měsíce se naprogramovalo množství užitečných informačních systémů, které umožňují sledovat průchodnost vzorků a pacientů celým systémem. Začínáme nyní dostávat vskutku manažerská data, na základě kterých může vláda dělat kvalifikovaná rozhodnutí. Je to velmi dobrá zpráva. Vidíme v reálném čase, kolik vzorků dnes dorazilo do laboratoří, jaká je kapacita které laboratoře, zda jsou některá pracoviště přesycená vzorky, aby se mohla případně provést redistribuce," doplnil Hajdúch. Kapacita pracovišť by tak mohla být i do budoucna efektivně využita.

Související

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

Více souvisejících

Vědci lékaři Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 50 minutami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský

Španělská stíhačka F-18 v rámci mise NATO zaměřené na hlídání vzdušného prostoru sestřelila v neděli nad Rumunskem dron. Úřady zaznamenaly narušení vzdušného prostoru poté, co bezpilotní letoun vstoupil na rumunské území ze sousedního Moldavska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy