Loni se s psychickými problémy léčilo zhruba 470.000 klientů dvou zdravotních pojišťoven, které mají dohromady zhruba 7,2 milionu pojištěnců. Náklady na jejich léčbu meziročně stouply asi o 180 milionů korun na 6,2 miliardy korun.
Zatímco Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) vzrostl počet léčených meziročně o sedm procent, České průmyslové zdravotní pojišťovně (ČPZP) počet mírně poklesl, náklady vzrostly oběma. Pojišťovny o tom dnes informovaly ČTK v souvislosti s nedělním světovým dnem duševního zdraví.
VZP loni za léčbu asi 375.650 klientů vydala 4,5 miliardy korun, o rok dříve to byly 4,4 miliardy korun za 351.000 pojištěnců. Počet pacientů podle největší tuzemské pojišťovny vzrostl loni navzdory tomu, že klesl počet vyšetření v ordinacích psychiatrů.
"Pandemie narušila psychickou pohodu řady lidí, podle odhadů se negativně podepsala na duševním zdraví až třetiny populace. Strach, izolace, obavy o zdraví své i svých blízkých vedly k nárůstu depresivních či úzkostných stavů, ale například i sebevražedných tendencí. Ne všichni ovšem vyhledali odbornou pomoc, a proto se neobjevují v oficiálních statistikách vykázané péče," uvedl náměstek ředitele VZP Ivan Duškov.
U ČPZP se s duševním onemocněním loni léčilo 94.440 pojištěnců, meziročně zhruba o 1100 méně. "Léčba duševních nemocí si vyžádala bezmála 1,7 miliardy korun, což je o 88,5 milionu více než o rok dříve. Od roku 2016 pak tyto náklady vzrostly o 460 milionů korun. Důvodem nárůstu nákladů je dostupnost a užívání moderních, stále nákladnějších léků, které jsou základem léčby duševních poruch a ovlivňují biologickou stránku nemoci," uvedla mluvčí třetí největší pojišťovny Elenka Mazurová.
VZP i ČPZP navíc v posledních 12 měsících zavedly preventivní program, kdy lidem přispívají na psychoterapii či psychosociální podporu. ČPZP přispívá až 2500 korun ročně, dosud tuto možnost využilo 341 pojištěnců, převážně žen. VZP tento benefit poskytuje dospělým i dětem od sedmi let, čerpat mohou až 5000 korun ročně.
Ministerstvo zdravotnictví také dnes připomnělo, že v rámci reformy psychiatrie v Česku dosud vzniklo 30 center duševního zdraví, která pomáhají pacientům s vážným duševním onemocněním zvládat jeho průběh. Celkem by těchto zařízení, která fungují ambulantně nebo v terénu, měla do roku 2030 vzniknout stovka. "Služby center duševního zdraví jsou revoluční změnou v systému péče o duševně nemocné. (...) Díky reformě péče o duševní zdraví může již 2500 lidí žít normální život," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Centra propojují zdravotní a sociální péči. Dosud byl jejich provoz financován z evropských fondů, nyní pro ně ministerstvo chystá dotační program.
Související

Útok, který otřásl Kanadou. Případ z Vancouveru ukázal, co představuje největší hrozbu

Fico by měl zvážit konec v politice, píše se v dopise psychiatrů a psychologů
psychiatrie , zdravotní pojišťovny
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války
před 2 hodinami

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý
před 2 hodinami

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk
před 3 hodinami

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává
před 3 hodinami

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky
před 4 hodinami

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze
před 6 hodinami

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem
před 7 hodinami

Výhled počasí do poloviny srpna. Meteorologové řekli, zda se oteplí
včera

Britové oslavili narozeniny budoucího krále. Na trůnu ho přivítají až za mnoho let
včera

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?
Aktualizováno včera

Zemřel legendární Ozzy Osbourne
včera

Na Českokrumlovsku řádily falešné lékařky. Hrozí jim až pět let ve vězení
včera

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník
včera

Metro opět začne stavět na Staroměstské. Má to ale háček
včera

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
včera

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje
včera

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci
včera

V Motole s meningokokem leží nezletilý student. Merxbauerová pro EZ řekla, na co si dávat pozor
včera

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady
včera
14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování
Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.
Zdroj: Jakub Jurek