Nakažení smí ukončit karanténu bez testu. Epidemiolog vysvětlil další změnu pravidel

"Máme k dispozici výsledky poměrně velkých studií z různých zemí, třeba z Tchaj-wanu, Singapuru nebo i Německa. Z nich vyplývá, že pravděpodobnost, že bude pacient dva týdny po prvních příznacích nebo po pozitivním PCR testu infekční, když nemá žádné klinické příznaky, je prakticky nulová. A to přesto, že má pozitivní takzvaný PCR test," nastínil epidemiolog v interview pro server idnes.cz.

"Nevycházíme přitom jen ze zahraničních studií, ale i ze zjištění kolegů z českých laboratoří. Ti apelovali na ministerstvo zdravotnictví, aby zvážilo nový algoritmus testování ve vztahu k izolaci a karanténě. Je na tom tedy shoda i u domácích odborníků. Navíc se v tomto smyslu mění i doporučení mezinárodních odborných autorit," dodal.

Důvod, proč měli někteří pacienti pozitivní výsledek, spočívá v principu, na základě něhož PCR funguje. Ten totiž detekuje fragmenty genetické informace viru, který buď je nebo není životaschopný. Z toho se pak vyvozuje riziko infekčnosti dotyčného pacienta. Má-li v sobě neživotaschopný vir, pak už není potřeba jej nadále držet v karanténě.

"Ano, lidé by neměli být zbytečně a opakovaně podrobováni vyšetřením. Rekordmankou je paní, která byla pozitivní osmnáctkrát. Je přitom prakticky vyloučené, aby byla po takové době infekční. Přesto musí zůstávat v izolaci. Je to obrovský zásah do osobního i profesního života člověka. Přináší to s sebou velký stres. Přitom kdyby se udělala kultivace viru, velmi pravděpodobně by se ukázalo, že u ní PCR test nezachycuje životaschopnou formu viru. Není tak infekční," odpověděl Maďar na dotaz, zda cílem opatření skutečně je, aby lidé nemuseli být příliš dlouho v izolaci.

"Kvůli tomu se nám hrozně natahovala doba „léčby“ u lidí, kteří neměli žádné příznaky. Byli stále vedeni jako nemocní, přitom nikdy de facto nemocní nebyli. Pouze byli na prvním PCR testu pozitivní a potom se u nich, řekněme, střídaly pozitivní výsledky s negativními. Podmínkou ukončení izolace totiž byly hned dva negativní PCR testy. Ale to neznamená, že po takové době je daný člověk stále infekční. Pouze má tato metoda testování limity a z hlediska infekčnosti je člověk falešně pozitivní," dodal.

Epidemiolog zároveň také konstatoval, že je velice malá pravděpodobnost infekčnosti bezpříznakových pacientů v prvních čtrnácti dnech od prvního pozitivního testu. Zdůraznil ale, že musí jít opravdu o lidi, kteří nemají vůbec žádné symptomy, popřípadě zanedbatelné, které vymizí aspoň čtyři dny před skončením karantény.

Svá slova opíral o studie ze zmiňovaných asijských zemí a Německa, že vysoké riziko infekce nastává dva až tři dny před prvními příznaky, pak v době jejich nástupu a další týden až 10 dní.

Po určité době se nakažlivost bezpříznakových jedinců snižuje. V některých případech se u pozitivně testovaných nenašel životaschopný virus už osm dní po zjištění nákazy. Jindy nastala situace, kdy byl pacient podle PCR testu pozitivní, ačkoliv u něj nebylo 11. dnem od prvních symptomů možné detekovat infekční vir.

"Ze strany ministerstva zdravotnictví jde tedy o snahu reflektovat tyto nové poznatky. Navíc se u spousty lidí střídají pozitivní a negativní testy, což samozřejmě nedává logiku. Vždyť jsou tito lidé stále doma a nepřicházejí s nikým do kontaktu. Potom se neúměrně prodlužuje doba karantény nebo izolace. Je třeba myslet rovněž na to, že falešně pozitivní PCR testy způsobují i finanční škodu. Nejen, že to způsobí psychickou a fyzickou újmu člověku, který je zbytečně dlouhou dobu v izolaci, současně mu také stát platí nemocenskou. Také se zbytečně dělají další a další testy. Když děláte osmnáctkrát zbytečně test, který stojí 1 500 korun, není to levná záležitost," podotkl Maďar.

"Je možná kultivace na médiích, ale to trvá jeden až dva týdny. I když stojí polovinu toho, co PCR testy, stálo by to velké množství času. Kvůli omezené laboratorní kapacitě to není plošně aplikovatelná metoda," odpověděl na dotaz, zda by se v takových případech dalo zjistit, jaká forma viru byla zachycená. 

Na závěr dodal, že jednou ze zásad, které se učí medici, je umění přistoupit na fakt, že nic neplatí stoprocentně. Zde je ale opravdu nízká pravděpodobnost a pozitiva dalšího vládního uvolnění karanténního režimu jasně převyšují negativa spojená s riziky.