Na covid-19 v ČR umíralo 27 % ze všech zemřelých s nákazou, teď to bude až 40 %

Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Za celý letošní rok podle něj zemře asi 9000 až 10.000 lidí nakažených koronavirem. Zatím je takových úmrtí zhruba 7500. V posledních třech měsících roku bude úmrtnost v ČR vyšší než v předchozích letech.

V roce 2018, z nějž jsou poslední kompletní data Českého statistického úřadu, zemřelo 112.920 lidí. Nejčastější příčinou byly nemoci srdce a cév a rakovina. Ty byly loni za úmrtím téměř tří pětin zemřelých.

"I přesto, že onemocnění COVID-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je pravě covid-19. Klíčové proto momentálně je, aby se co možná nejrychleji podařilo restartovat standardní nemocniční zdravotní péči," uvedl Blatný. Proti průměru předchozích let zemřelo při odečtení nakažených covidem-19 asi 1000 lidí navíc.

Průměrný věk zemřelých pozitivních na koronavirus je 79 až 80 let. Podle dat za první pololetí jich 64 procent mělo zároveň různé další vážné nemoci, které komplikovaly jejich zdravotní stav. Nejčastěji šlo o ischemickou chorobu srdeční (39 procent), diabetes (26 procent), chronické nemoci srdce a cév (20 procent) nebo nádory (18 procent).

Základní příčinu smrti je proto podle Blatného obtížné určit, záznamy o úmrtí se budou dál vyhodnocovat. "Celkovou zprávu o mortalitě za rok 2020 chceme předložit v prvním kvartálu příštího roku," řekl ministr. Asi 80 procent nakažených lidí zemřelo v nemocnicích nebo sociálních zařízeních. "Není pravda, že by lidé víc umírali doma," uvedl.

Mezi zemřelými nakaženými covidem-19 byla na jaře asi desetina lidí, kteří měli jinou příčinu smrti, například úraz. Podle ministra mohlo jít třeba o člověka, který byl do nemocnice přijat před operací nebo po vážném úrazu, byl otestován jako pozitivní a zemřel. Ve druhém pololetí je to prozatím asi sedm procent.

Blatný také varoval před předčasným srovnáváním úmrtnosti mezi jednotlivými zeměmi. Pro vykazování dat mají různou metodiku i frekvenci. Obvykle se totiž příčiny úmrtí vyhodnocují jednou ročně, protokoly z pitev zemřelých s více vážnými nemocemi se budou dál podrobně analyzovat a porovnávat se zdravotnickou dokumentací.

"Správné určení příčin úmrtí nelze provádět v reálném čase. Procesy jsou a musí být časově náročné," dodal.