V prvním pololetí loňského roku zemřelo v Česku 17.200 lidí, u kterých byla jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19. Byla tak nečastější příčinou úmrtí. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s covidem o 67 procent, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku v souvislosti s covidem od předloňského začátku epidemie přes 37.000 lidí.
Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo v Česku 76.700 lidí, což představovalo více než třetinový meziroční nárůst. Covid byl jako základní příčina smrti uveden u 17.200 z nich. "Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19," uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. V březnu to bylo dokonce 35 procent, v únoru 29 procent, dodala.
Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020. Teprve loni v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V prvním pololetí loňského roku na ni připadalo 12,5 procenta všech zjištěných příčin smrti, tedy asi poloviční podíl, než měl covid. Třetí nejčetnější příčinou úmrtí byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody.
Covid-19 byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na celkovém počtu zemřelých se v jednotlivých regionech lišil. "Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 procent zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 procent," upozornil vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.
Covid-19 či jeho následek byl v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen, u mužů však dominantněji. Podle předběžných údajů byl základní příčinou úmrtí u čtvrtiny zesnulých mužů a u pětiny žen.
Nejvíce životů, zhruba 6000, si covid-19 za prvních šest měsíců loňského roku vyžádal mezi obyvateli ve věku 75 až 84 let. Stál tak přibližně za čtvrtinou všech úmrtí v této věkové kategorii. Seniorů ve věku 65 až 74 let zemřelo na covid 5100 a mezi lidmi ve věku 45 až 64 let si vyžádal 2200 životů. V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na prvním místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti.
Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25 až 69 let více než dvojnásobný. V absolutních číslech to bylo o 2800 úmrtí více. "Ve věkové skupině 45–54 let byl růst dokonce více než trojnásobný," uvedla Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Od začátku března 2020, tedy za celou dobu koronavirové epidemie, bylo v Česku podle statistika ministerstva zdravotnictví zaznamenáno téměř 2,89 milionu případů nákazy a zemřelo 37.114 lidí s covidem-19. Navzdory rekordním nárůstům množství nakažených počty úmrtí stejně jako počty vážně nemocných s covidem-19 v posledních týdnech klesají. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů ministerstva 115 lidí, což bylo o dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , úmrtí
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Skvělá zpráva od policistů. Pohřešovaný dvanáctiletý chlapec se konečně našel
před 35 minutami
Akt antisemitismu otřásl Austrálií. Pro násilí u nás není místo, řekl Albanese
před 1 hodinou
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
před 2 hodinami
Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney
Aktualizováno před 2 hodinami
Útok na populární pláži v Sydney: Dva útočníci zastřelili několik lidí
před 3 hodinami
Babiš pod palbou. Rakušan ho přirovnal k Orbánovi, kritizoval i Hřib
před 5 hodinami
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
před 6 hodinami
Volby na Ukrajině by byly výzvou. Experti upozorňují na několik problémů
před 7 hodinami
Za tři dny se nenašel. Policie nasadila do pátrání po Markovi maximální síly
před 8 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Trend má pokračovat
včera
Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla
Aktualizováno včera
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
včera
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
včera
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
včera
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
včera
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
včera
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
včera
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
včera
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
včera
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.
Zdroj: Jakub Jurek