Na projekty nemocnic půjde 5,4 miliardy korun z dotací EU

Celá druhá splátka dotací EU k reakci na pandemii, takzvaných REACT-EU, půjde na projekty nemocnic. O schválení záměru vládou v tiskové zprávě informovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o 208,7 milionu eur (zhruba 5,4 miliardy korun). V první splátce peněz, které si Česko spolu s EU půjčuje na obnovu po pandemii, obdrželo 834,8 milionu eur (21,7 miliard korun).

"S ohledem na pandemickou situaci v ČR byly prostředky z první tranše REACT-EU v IROP 2014–2020 využity na zdravotnictví, integrovaný záchranný systém a sociální infrastrukturu se zvýšenou energetickou účinností," popsala v tiskové zprávě ministryně Klára Dostálová (za ANO).

Podle prvotního návrhu mělo jít 18,4 miliardy do zdravotnictví, 4,8 miliardy na integrovaný záchranný systém, a to na vybavení, vzdělávání, výcvik či informační technologie pro policisty, hasiče a záchranáře. Na sociální služby a "sociální infrastrukturu" mělo být využito 2,4 miliardy korun. Všech šest výzev bylo vyhlášeno v dubnu a květnu, pro zdravotnictví z nich byly tři.

O peníze vyhrazené na zdravotnictví se ale hlásilo více projektů, než bylo možné pokrýt. Druhá splátka asi 5,4 miliardy tak bude celá využita na dofinancování projektů v 98. výzvě IROP "Rozvoj, modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby". Zdravotnická zařízení je musí vyčerpat do roku 2023.

V 98. výzvě, ve které podle kritiků rozhodovala při podávání žádosti rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, bylo předloženo 125 projektů nemocnic s požadovanou dotací z EU 20,71 miliardy korun, což výrazně převýšilo částku dostupnou pro zdravotnictví.

V případě, že druhou tranši Česko využije výlučně na oblast zdravotnictví, bude podíl prostředků přispívajících na cíle v oblasti klimatu nižší než očekávaných 18,73 procenta, konkrétně podíl dosáhne přibližně 15 procent. Ministerstvo pro místní rozvoj v komentáři k předloženému materiálu uvedlo, že EK očekávala, že na klimatické projekty bude 25 procent. "Nicméně tento limit není explicitně obsažen v nařízení a lze jej vnímat spíš jako silný apel ze strany EK," stojí v materiálu.

Z dostupných dat přitom podle úřadu vyplývá, že Česko se řadí mezi státy, které mají největší podíl klimatického příspěvku z daných prostředků. Všechny dotace z fondu REACT-EU, tedy obě tranše, musí být vyčerpány nejpozději do konce roku 2023.

Související

Ilustrační foto

Slovenskem otřásá skandální úmrtí: Pacientka nepřežila zákrok, lékař si z operace odskočil na tiskovou konferenci

Úřad pro dohled nad zdravotní péčí prověřuje případ úmrtí pacientky, která zemřela ve Východoslovenském ústavu srdečních a cévních chorob (VÚSCH) po operaci srdce. Zákrok proběhl 6. srpna, ale 65letá Mária Poklembová z Prešova se z něj neprobrala a o sedm dní později, 13. srpna, zemřela. Nešlo o akutní stav, ale o předem objednanou operaci mitrální chlopně, kterou vedl zkušený a oceňovaný kardiochirurg, docent Adrian Kolesár, přednosta kliniky srdeční chirurgie.

Více souvisejících

nemocnice dotace EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy