Náklady na zdravotnictví byly loni o 30 procent vyšší oproti době před covidem

Pro rok 2023 jsou plánovány celkové náklady zdravotní péče na více než 432 miliard korun. Pojišťovny přitom letos a v příštím roce očekávají nižší růst příjmů, v roce 2023 jen necelá tři procenta. Ve druhém pololetní tohoto roku počítají až s půl milionem uprchlíků z Ukrajiny, v prvním pololetí příštího roku s 400.000 a ve druhém ještě s 200.000.

"V roce 2023 budou dopady covidové epidemie, dopady války, dopady boje centrálních bank s inflací v celém světě a obzvlášť v České republice tlačit na pokles ekonomické aktivity s následným dopadem na příjmy státu i na příjmy pojistného. Proti tomu se vzhledem k vysoké inflaci v České republice očekává i silný tlak na růst mezd a platů," uvedla komise. Zasedá v ní jeden člen za každou ze sedmi zdravotních pojišťoven a za každý ze 14 segmentů zdravotní péče.

Případný růst mezd a platů se projeví na příjmech pojištění, odvody jsou 13,5 procenta z hrubé mzdy, přičemž devět procent hradí zaměstnavatel a 4,5 procenta zaměstnanec. Pojišťovny očekávají, že v letošním roce budou příjmy pojistného růst asi o pět procent, příští rok jen o 2,88 procenta.

Důvodem je také zmrazení plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku a jejich stejná výše i v roce 2023. Zatímco loni stát za nezaměstnané, seniory či děti odvedl celkem 126,3 miliardy korun, letos počítá jen s 125,1 miliardy a nárůst v roce 2023 bude jen asi 424 milionů korun.

Výsledky za loňský rok stejně jako v roce 2020 ovlivnila epidemie nejen na straně příjmů, ale hlavně nákladů. Náklady meziročně vzrostly o 45,35 miliardy korun na 404,4 miliardy, příjmy o 47 miliard na 400,4 miliardy korun. "Stabilita systému byla udržena díky rychlé finanční pomoci státu a díky použití rezerv zdravotních pojišťoven," uvádí komise.

Z příjmů 400,4 miliardy korun tvořily příjmy od státu více než 126,3 miliardy korun. Meziročně vzrostly o 13 procent, výběr pojistného o sedm procent a příjmy ze státního rozpočtu téměř o 30 procent. Platba za státní pojištěnce byla do května 2020 na úrovni 1067 korun, poté 1567 korun a od ledna 2021 znovu zvýšená na 1767 korun. Průměrně pojišťovny na jednoho pojištěnce utržily 37.964 korun, za státního pojištěnce 21.204 korun a za ostatní 59.720 korun.

Péče o průměrného pojištěnce stojí asi 43.000 korun za rok. U lidí ve věku 65 až 70 let jsou roční náklady proti průměru trojnásobné, u osmdesátníků pětinásobné.

Nejvíc loni rostly náklady v segmentu diagnostiky, v němž je zahrnuto testování na covid-19. Náklady se zvýšily proti roku 2019 o více než 60 procent z 11,7 miliardy na loňských 18,8 miliardy. O více než polovinu rostly také u zdravontické záchranné služby. O 36 procent se zvýšily náklady nemocniční péče, která má dlouhodobě nadpoloviční podíl na všech nákladech zdravotního systému. Loni dosály téměř 212 miliard korun.

Naopak v lázeňské péči se úhrady mezi roky 2019 a 2020 dokonce snížily, za dva roky epidemie vzrostly jen o 0,2 procenta. Ministerstvo zdravotnictví připravilo pro letošní rok kompenzační vyhlášku, která lázeňství a následné péči výpadek příjmů kompenzuje.