Nejsmutnější bylo ráno po tornádu, říká měsíc po tragédii mluvčí záchranářů

Po řádění tornáda na jižní Moravě bylo nejsmutnější následné ráno, které odkrylo celou katastrofu v její plné ošklivosti. S měsíčním odstupem od živelního neštěstí, které zavinilo smrt šesti lidí a nechalo za sebou 1200 poničených domů, to ČTK řekla mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová. Podle ní na začátku nebylo jasné, zda budou desítky, stovky nebo tisíce raněných. Se situací pomáhali záchranáři z jiných krajů i ze Slovenska a Rakouska. Z dovolených se na pomoc vrátili i jihomoravští záchranáři.

Bouře s kroupami a tornádem o rychlosti zhruba 300 kilometrů za hodinu se prohnala Břeclavskem a Hodonínskem poslední červnový čtvrtek, v sobotu uplyne od události měsíc. Bothová byla na místě osudnou noc i několik dalších dní. "Nejsmutnější bylo ráno po tragické noci, když světlo odkrylo celou katastrofu v její plné ošklivosti. Pamatuju si opouštěného plyšového medvídka na schodech obecního úřadu v Mikulčicích. O pár dní později už ale byly na stejných schodech lopaty, košťata, plachy, bedny s různými dary," vzpomíná Bothová. Podle ní opodál stály skupiny dobrovolníků, kteří se sjeli ze všech koutů země, aby pomohli. "Tohle byl silný zážitek, ta velká vlna solidarity. A neskutečná houževnatost místních, kteří sebrali poslední zbytky sil a začali statečně znovu budovat svoje domovy. Všichni mají můj obdiv," uvedla Bothová.

Záchranáři v noci po tornádu ošetřili osm desítek zraněných a další desítky pacientů ponechali po prohlídce na místě. "Poranění byla lehká, středně těžká, vážná i smrtelná," připomněla Bothová. Celkem vyhaslo kvůli tornádu šest životů. Záchranáři zůstali v místech téměř do půli července, aby ošetřovali pracovníky na domech. Přicházeli s tržnými a řeznými ranami, ale také se objevily případy pádů ze střech, kolapsů z horka nebo alergické reakce. Nyní záchranáři v místě nepůsobí, ale mají posílené posádky na nejbližších výjezdových stanovištích.

V nejtěžších chvílích jihomoravským kolegům pomáhali záchranáři z jiných krajů, ze Slovenska i Rakouska. "Zkušenost to byla mimořádná, nic podobného jsme doposud nezažili, a doufám, že v nejbližší době nezažijeme. Byla to katastrofa, která postihla více míst najednou. Zpočátku jsme netušili, zda budou desítky, stovky nebo tisíce zraněných," přiznala Bothová. Podle ní se ukázalo, že technické vybavení výjezdových vozidel dostačuje. "Zkušenost nám také ukázala vzrůstající riziko extrémních výkyvů počasí. Práci nám ztěžovala tma a zpočátku i silný déšť," řekla Bothová.

Událost si vyžádala návrat některých zdravotníků z dovolené. "Zdravotníci byli po nekonečně dlouhé vlně koronavirové pandemie vyčerpaní. S počínajícím červnem jsme doufali, že postupně začnou pracovníci vybírat dovolenou, a přišlo tornádo. Museli jsme lidi povolat zpět i z dovolených, abychom vše zvládli. Ochota lidí ale byla velká. Za nasazení a snahu jim patří velký dík a uznání," uzavřela Bothová.

Související

Následky tornáda na Moravě (24.6.2021)

Charita chce v Hruškách postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem

Diecézní charita Brno chce spolu s obcí v Hruškách na Břeclavsku postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem, kteří nedokážou opravit své domovy. ČTK to řekla mluvčí charity Zuzana Horáková. Budova by měla mít devět bytů a náklady na její vznik by se mohly pohybovat kolem 30 milionů korun.

Více souvisejících

Tornádo na Moravě (24.6.2021) Záchranná služba

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy