O koronaviru víme hodně, tvrdí vědec. Vysvětlil, proč tedy není vakcína

Odborník na strukturální studia virů a bakteriofágů Pavel Plevka z Masarykovy univerzity v Brně tvrdí, že se na studium nového koronaviru se zaměřila řada laboratoří, spoustu vlastností SARS-CoV-2 ale vědci odvozují z předchozích studií virů SARS nebo MERS.

Přesto o koronaviru už podle něj víme poměrně hodně, problém je ale v tom, že není dostatek času. Jak pro podrobné studie, tak pro vývoj léčiv, který trvá velmi dlouho. "Proto je nadějnější využití léčiv, která byla připravena pro jiné viry, a jejich aplikace na současný koronavirus," řekl Českému rozhlasu.

"V podstatě je to závod a je naděje, že do roka nebo roku a půl bude k dispozici účinná vakcína, která by úplně zvrátila celou situaci a vyřešila tuto epidemii," dodal s tím, že vakcíny jsou vyvíjeny po celém světě.

Jak už EuroZprávy.cz uvedly dříve, například výzkumný ústav MIGAL v Izraeli vidí naději ve vakcíně proti infekční bronchitidě. Ta byla vyvinuta k léčbě ptačí chřipky, vědcům se ale povedlo upravit ji k léčbě Covid-19. Vakcína prokázala účinnost v předklinických studiích prováděných Volcanským institutem.

Americká společnost Tonix Pharmaceuticals spolupracovala se Southern Research, neziskovou výzkumnou organizací, na vývoji vakcíny proti koronaviru s názvem TNX-1800. Vakcína je modifikovaný koňský virus vyvinutý na patentované platformě Tonix pro vakcíny pro koně.

Jiná americká společnost, Innovation Pharmaceuticals, v současné době vyhodnocuje účinky léku Brilacidin používaného na podporu imunitního systému. Brilacidin má totiž prokazatelné antibakteriální, protizánětlivé a imunomodulační vlastnosti, což potvrdilo několik klinických studií.

Společnost Inovio Pharmaceuticals spolupracuje s pekingskou Advaccine Biotechnology Company na vývoji vakcíny INO-4800 proti koronaviru. Společnost už dokonce zahájila předklinické testování.

Vývoj této vakcíny je poměrně slibný a vědci disponují grantem ve výši 9 milionů dolarů, který jim věnovala Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI). Ta vznikla v Norsku v roce 2017 s cílem financovat a koordinovat vývoj nových vakcín. Mezi její zakladatele patří vlády Norska a Indie, Wellcome Trust a Bill & Melinda Gates Foundation.

Tím ale výčet laboratoří, které pracují na vývoji nějaké formy léku, ani zdaleka nekončí. Jiné se navíc nezaměřují na vývoj samotný, ale zkouší kombinace již známých léků, jako společnost Regeneron. 

Ta zjistila, že kombinace neutralizujících protilátek REGN3048 a REGN3051 by mohla být účinná proti koronaviru a prokázala to v první klinické studii, kterou sponzoroval Národní institut pro alergie a infekční nemoci (NIAID). Bezpečnost a snášenlivost léčiva bude nyní studována u 48 pacientů.