Povinné očkování ve zdravotních školách je podle ředitelů problém, žáci nejsou ochotní

Vyhlášku o povinném očkování profesních skupin proti covidu-19 vnímají mnozí ředitelé středních zdravotnických škol, jejichž studentů se má týkat, jako problém. Z vyjádření ředitelů škol pro ČTK vyplynulo, že důvodem je zejména neochota řady studentů, případně jejich zákonných zástupců k očkování.

Někteří žáci chtějí podle nich kvůli vyhlášce, která má platit od března, studium i ukončit. Nicméně většina žáků uvedených škol je očkována. Ředitelé vakcinaci doporučují a s řešením situace u neočkovaných, kteří by bez vakcíny proti koronaviru nemohli na praxi, vyčkávají, protože podle nich se "mění situace každý den".

"Vím, že o problematice ještě bude jednat vláda," uvedla ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborná školy zdravotnické v Plzni Ivana Křížová. Podle ní škola počká do poloviny ledna a pak se bude eventuálně řídit nařízeními. S tím, že řada rodičů nemusí s očkováním dětí souhlasit, by ale pro školu podle Křížové vyvstaly potíže.

Podobný problém by musela řešit i Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola v Přerově, kterou provozuje společnost Agel. "Nyní jde zhruba o 40 procent žáků, kteří nejsou očkovaní a mají povinnost praxe. Registrujeme i dotazy zákonných zástupců žáků, jak budeme situaci řešit, když odmítají očkování," řekl ČTK ředitel Vladimír Janus. Uvedl, že podle mediálních vyjádření vlády bude vyhláška upravována, proto škola s řešením vyčkává.

Vyhlášku schválila bývalá vláda ANO a ČSSD a očkování má být podle ní povinné pro lidi nad 60 let a vybrané profese, například armádu, policii, hasiče, zdravotníky, studenty medicíny a zdravotnických škol a další zaměstnance zdravotnických a sociálních zařízení. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) chce z předpisu vyřadit povinnost pro lidi nad 60 let, ve svých dosavadních vyjádřeních byli její zástupci proti plošné povinnosti.

Na třebíčské zdravotní škole chce kvůli vyhlášce podle ředitelky Lenky Francové ukončit studium pět žáků. Ředitelka v souvislosti s vyhláškou poukázala na to, že studenti dostali podmínku, kterou neznali při zahájení studia. "Asi by bylo dobré, aby znali podmínky, za kterých studují, před tím, než začnou studovat. Ne aby se jim změnily tak, jak to pro ně není slučitelné s jejich přesvědčením," řekla. Případná revize vyhlášky by podle ředitelky měla být rychlá, aby se studenti stačili plně očkovat.

Podle ředitelky Střední zdravotnické školy v Jaselské ulici v Brně Zuzany Číkové by nenaočkovaní mohli mít už trochu problém stihnout do března očkování. Zmínila také to, že by se povinné očkování mělo týkat žáků, nikoli pedagogů, kteří je na praxi doprovází. Řekla také, že informaci o možném povinném očkování nesmí dát do kritérií přijímacích zkoušek na příští rok. Pokud tedy někdo nechce, aby se jeho dítě očkovalo, bylo by podle ní vhodné zvolit jiný typ školy. "Ti, kteří u nás studují, se v případě povinnosti očkování budou muset nechat naočkovat, pokud školu chtějí dokončit," uvedla ředitelka.

"Skutečně platí, že neočkovaní žáci a studenti příslušných oborů by bez očkování nesměli na praxi a bez praxe by nemohli dokončit školu," řekl ČTK mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Kraj podle něj zatím vyčkává, jak to s vyhláškou dopadne, a ředitelé zdravotnických škol nabádají studenty k očkování.

Karlovarské střední a vyšší zdravotnické škole ani zdravotnické a sociální škole v Chrudimi vyhláška o očkování zásadní problém nezpůsobí, většina studentů je očkována. "Vím asi o dvou studentkách, které nejsou," řekla ředitelka karlovarské školy Hana Švejstíková. Podle ní je ale povinné očkování citlivé téma, o kterém by se mělo ještě jednat, případně posunout platnost vyhlášky například na září. "Čas na to, aby se všichni nechali do konce února naočkovat, ještě je. Druhá věc je ochota k očkování, hlavně ze strany rodičů," řekla ředitelka chrudimské školy Zdeňka Hrochová. Největší problém by podle ní nastal u studentů posledního ročníku, kteří by nemohli vykonávat praxe a jít k závěrečným zkouškám. Ve škole se to týká asi osmi žáků. "Řešením by bylo odložení platnosti vyhlášky až po maturitách," uvedla Hrochová.

Také ústecká střední zdravotnická škola eviduje mezi studenty čtvrtého ročníku z oboru laboratorní asistent, kteří chodí na praxi do zdravotnických zařízení, jen pár neočkovaných. Vstoupila jim do toho třeba nemoc, řekla zástupkyně ředitele pro technické obory Stanislava Bobková. Pokud by se škola setkala se studentem, který by se nemohl očkovat ze zdravotních důvodů, bude to podle Bobkové řešeno individuálně.

V pražské Církevní střední zdravotnické škole Jana Pavla II. je očkovaných 27 z 29 čtvrťáků a 40 z 50 třeťáků a někteří podle ředitelky Marie Šikové ještě čekají na druhou dávku vakcíny. Škola podle ředitelky upozorňovala studenty na možnost povinného očkování již dříve, nyní se podle ní nechali očkovat už i někteří z těch, kteří to původně odmítali.

Ředitel Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Příbrami Václav Kočovský čeká, že se postoje studentů k očkování projeví po vstoupení vyhlášky v platnost. Většina studentů podle něj chápe přínos očkování. "Mám tady ale minimálně dva hlasy, které se tomu brání," uvedl a doplnil, že odpor je spíš od některých rodičů, kteří nesouhlasí obecně s vládními nařízeními.

Podle výkladu vyhlášky na webu ministerstva školství se má od března vztahovat povinnost být naočkován proti covidu na studenti středních,vyšších odborných a vysokých škol, kteří se připravují na zdravotnické povolání nebo práci v sociálních službách a zároveň mají praxi ve zdravotním nebo sociálním zařízení.

Související

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

Více souvisejících

Školství ,  očkování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 5 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy