Rakovina plic ročně zabije přes 5 tisíc Čechů. Zachytit nádory včas má nový screening nemoci

Každý rok na ni zemře v Česku okolo 5 500 lidí. Řeč je o rakovině plic, která je největším zabijákem mezi nádorovými onemocněními. Většina z postižených lidí zemře jenom proto, že se na nemoc přišlo příliš pozdě. Rakovina plic totiž zpočátku nebolí a lidé často přijdou, až když plivou krev. Od příštího roku má pomoci s časným objevením nádoru nový screening.

Nekouřila, jedla zdravě a chodila po horách, přesto se potýká s rakovinou plic. Lékařka Areta Elischerová se vymyká z obvyklých řad pacientů trpících touto nemocí. Odborník ji diagnózu potvrdil v červenci minulého roku. „Okamžitě po stanovení diagnózy jsem si uvědomila blízkost smrti, hodně jsem se uzavřela do sebe a přestala komunikovat s přáteli,“ popisuje novinářům.

Jejím pocitům se není proč divit. Rakovina plic je totiž mezi nádorovými onemocněními největším zabijákem. Včas pro operaci se objeví pouze patnáct procent nádorů a ročně rakovina plic zabije v Česku asi 5 500 lidí. Onemocnění rakovinou plic může navíc dlouhou dobu probíhat bez povšimnutí. To dokládá i příklad čtyřiapadesátileté Elischerové.

„Na jaře loňského roku jsem měla těžký zápal plic,“ vzpomíná. Sama si tedy naordinovala antibiotika a zůstala dva týdny na lůžku. Potom se vrátila zpět do práce. „Další dva měsíce jsem se ale stále necítila úplně dobře. Špatně se mi dýchalo, byla jsem hodně unavená,“ říká. Následně si nechala udělat sérii vyšetření plicní lékařkou a ta jí oznámila smutnou diagnózu.

Onemocnění probíhá dlouhou dobu bez povšimnutí, což je hlavní důvod, proč je tak nebezpečné. Ve většině případů se totiž odhalí až v pozdním stádiu. Navíc mohou být příznaky neurčité a projevují se jenom občas. Mezi nejčastější patří kašel, dušnost, bolesti na hrudi nebo hubnutí. Alarmujícím příznakem je vykašlávání krve.

„Největší problém je v tom, že rakovinou zasažené plíce nebolí. Takže když dotyčný kouří a kašle, přijde mu to zcela normální,“ říká novinářům lékařka a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková.

Příliš pozdě na operaci lékaři objevili nádor i u Elischerové. „Operace už nebyla možná a v podstatě okamžitě jsem se začala léčit chemoterapií. Zároveň mi lékař udělal další testy, aby zjistil, zda nejsem vhodným kandidátem na imunoterapeutickou léčbu,“ vysvětluje. Bohužel rozbor ukázal, že nádorové biomarkery nejsou dostatečné, aby mohla být léčba hrazena pojišťovnou. „Já jsem ale s léčbou otálet nechtěla,“ říká pacientka. První část léčby si tedy zaplatila sama. Stála téměř sto tisíc korun. Nakonec jí další výklady pojišťovna po týdnech čekání uhradila.

Nemoc znamená obrovskou zátěž i pro celý stát. Výzkumníci odhadují náklady spojené s léčbou rakoviny plic v Evropě na tři miliardy eur ročně. Léčba karcinomu plic stojí tedy více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady.

V boji má pomoci nový program screeningu

Ročně v tuzemsku přibude sedm tisíc lidí s rakovinou plic. Devět z deseti z nich kvůli akutnímu či pasivnímu kouření. Zemře jich 5 500 a osmdesát pět procent z nich jen proto, že se na výskyt nemoci přišlo pozdě. S těmito nepříznivými statistikami má zamávat pilotní program plošného screeningu těžkých kuřáků. Začít by měl již příští rok.

„Bude se týkat asi třiceti tisíc vysoce rizikových osob, mezi pětapadesáti a pětasedmdesáti lety, co vykouří alespoň jednu krabičku denně,“ přibližuje program Vašáková. Odborníci si od toho slibují zachycení nádorového bujení včas. „Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnosti týkat až 390 000 osob,“ dodává.

Podmínkou pro účast v pilotním programu je, aby kuřák kouřil minimálně dvacet let jednu krabičku denně. To znamená, že za život musel spotřebovat alespoň 146 tisíc cigaret. Najít pacienty, kteří splňují tyto podmínky, nebude podle lékařů těžké.

„Stále máme zhruba třetinu lidí, kteří jsou na tabáku velmi silně závislí nebo mají odkouřeno tolik, že jim tahle rakovina reálně hrozí,“ říká pro novináře ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR Ladislav Dušek.

Tento program by měl také zkrátit dobu mezi objevením nádoru a začátkem léčby. Podle projektu Lucas, který cestu pacientů mapuje, začíná léčba průměrně po 26 dnech od objevení nádoru. Někdy až 43 dní po objevení. „Cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do čtrnácti dnů sešel multidisciplinární tým a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta nejvhodnější,“ sděluje Vašková.

Nejlepší prevencí je nekouřit

Nejlepší prevencí před rakovinou plic je nekouřit. Doporučuje se také vyhýbat se zakouřenému prostředí. Český občanský spolek proti plicním nemocem také doporučuje pravidelný pohyb. Dále je podle něj dobré provádět dechová cvičení, jíst zdravě, pít dostatek tekutin a relaxovat. „Pacient by při prvních příznacích měl navštívit svého praktického lékaře. Ten by ho při potvrzení obav měl poslat za pneumologem,“ uvádí plicní a praktický lékař Ján Dindoš na tiskové konferenci.

Výjimka se ale může stát. „Proč rakovina postihla právě mě, asi nikdy nezjistím, ale jediné vysvětlení, které mě napadá, je stres. Ten jsem nejen v práci zažívala denně,“ přemítá Areta Elischerová. Na jejím posledním CT vyšetření bylo vidět podle jejích slov viditelné zmenšení nádoru. „Pozitivní výsledky léčby jsou pro mě velkým povzbuzením. Je to nová naděje na budoucnost,“ uzavírá.

Související

Lékaři

Ročně zemře přes pět tisíc Čechů na rakovinu plic

Nejvíc ze všech nádorů Češi umírají na rakovinu plic, ročně jí podlehne přes 5000 lidí. Operovat se nádor dá jen v případě, že je odhalený v časném stadiu. Praktičtí lékaři proto od ledna začnou vytipovávat lidi v riziku, může jich být až půl milionu.
Adam Vojtěch (ANO)

Screening rakoviny plic se podle Vojtěcha spustí nejpozději v lednu

Screening rakoviny plic bude spuštěn nejpozději v lednu příštího roku. Nyní se akreditují pracoviště, která by měla dělat vyšetření rizikových pacientů. Na konferenci Zdravotnického deníku věnované ekonomice prevence to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Program pro včasný záchyt rakoviny plic bude zaměřen na dlouhodobé kuřáky zřejmě starší 50 let.

Více souvisejících

rakovina plic zdraví rakovina Kouření Ladislav Dušek

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy