Situace s covidem je jiná než před rokem, řekl Válek

Před rokem začínala velká vlna epidemie covidu, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je ale letos situace jiná. K dispozici jsou novější vakcíny a léky, varianta koronaviru omikron má jiné zdravotní dopady, byť je výrazně nakažlivější. Nouzový stav ani plošná opatření proto ministerstvo nechystá, pandemický zákon v listopadu skončí a do budoucna ho nahradí reforma hygienických stanic. Ministr to odpověděl dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci na podporu očkování.

"Nepotřebuji stav pandemické pohotovosti, byla to jenom rezerva, a žádné plošné opatření ani lockdowny neplánuji," řekl ministr. Krajské hygienické stanice podle něj budou vyhodnocovat situaci v jednotlivých krajích a podle toho postupovat. "Pokud se bude v některých krajích či městech zvyšovat počet pozitivně testovaných a hospitalizovaných, zavedou některá místní opatření jako například roušky ve zdravotnických zařízeních," dodal.

Do konce roku chce k připomínkám v legislativním procesu předložit novelu zákona, která upraví fungování Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic tak, aby protiepidemická opatření podobná jako v době epidemie covidu-19 bylo možné vydávat bez dostatečné legislativy typu pandemického zákona.

Podle Válka je proti loňskému roku nové také to, že centrální řídící tým, který armáda předala ministerstvu, a ministrův poradní orgán Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) připravují strategii a modely. "Pro ministra zdravotnictví, který pak politicky rozhoduje, které z těch řešení předloží vládě ke schválení," dodal.

Ministerstvu se podle Válka podařilo na očekávanou podzimní vlnu připravit. "Máme nejmodernější vakcíny, máme perfektně fungující síť praktických lékařů, očkovací centra, testovací centra. A máme k dispozici naprosto všechny potřebné léky zdarma a v dostatečném množství," řekl ministr.

"Teď musíme doufat, že vydrží co nejdéle teplé počasí. Že většina občanů, kteří jsou rizikoví, vyslyší náš apel a uvědomí si, že všechna snaha vlády, lékařů a dalších odborníků, je právě proto, abychom je chránili," doplnil.

Loni 25. října bylo zhruba 4260 pozitivně testovaných za den, více než dvakrát tolik co v pondělí. Zatímco letos podle dat ministerstva jde o konec menší vlny, která začala na začátku září a kulminovala zhruba na 3500 pozitivních testech denně, loni v téhle době začínala dosud největší vlna. Do konce roku pak mělo pozitivní test téměř tři čtvrtě milionu lidí. Ještě silnější vlna pak následovala v lednu, za den bylo pozitivně testovaných i přes 29.000 osob a vlna nákaz doznívala ještě v dubnu.

Další zvýšení počtu pozitivně testovaných očekává ministr ve druhé polovině listopadu a pokračovat bude zřejmě i v prosinci, lednu a únoru. Současné počty pozitivně testovaných ale ukazují podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jen část nakažených, většinou ty, kteří s příznaky dorazí k praktickému lékaři a koronavirem se nakazili poprvé. Opakované nákazy každý den tvoří asi třetinu navíc, která se do základního údaje neuvádí. Že je nákaza v populaci velmi častá, svědčí podle Duška i to, že je pozitivní zhruba každý třetí test zaevidovaný zdravotníky.

Výrazně se ale už od loňského podzimu nezvedl zájem o očkování. Na konci loňského října dostala alespoň jednu vakcínu zhruba 59 procent populace, nyní je to přes 65 procent. Loni polovinu říjnových očkování tvořily třetí dávky, které se začaly podávat v červenci. Dostávali je zdravotníci a nejstarší lidé, kteří byli očkováni do dubna roku 2021, a měli tak na přeočkování nárok. V současné době tvoří přeočkování naprostou většinu podaných vakcín. Od začátku září jich zdravotníci podali přes 400.000, nově se nechalo očkovat asi 3300 lidí a 360.000 dávek bylo právě posilující očkování.

Podle předsedy České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vedoucího NIZP Romana Chlíbka by se lidé neměli spoléhat na to, že je ochrání dříve prodělaná nákaza. "Ochrana po prodělání infekce u omikronu je velmi individuální. Může to být tři až pět, někdy i osm měsíců maximálně 12 měsíců. Ale to člověk neví, proto je u něho jistější se nechat přeočkovat. Nejkratší interval, kdy to doporučujeme, jsou tři měsíce," dodal.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vlastimil Válek (TOP 09)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 11 minutami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 35 minutami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 59 minutami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 2 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 3 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy