V Česku bylo s covidem 78.000 hospitalizovaných, pětina potřebovala intenzivní péči

Pětina ze všech letos hospitalizovaných s covidem-19 potřebovala intenzivní péči. Celkově bylo v nemocnicích přes 78.000 nakažených, přičemž na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo 16.600 z nich. Na dnešní odborné konferenci NZIS Open to řekl bývalý náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý, který měl na starosti národní dispečink intenzivní péče.

Podle něj data nikdy neukázala situaci, kdy by se pacient nedostal na lůžko, které potřeboval. Některé nemocnice v krajích ale takové případy v době nejvyššího zatížení hlásily.

"Je zcela evidentní, že zátěž systému intenzivní péče byla naprosto bezprecedentní a v historii českého státu se taková situace nikdy nevyskytla," řekl k tomu ve své prezentaci Černý. Celkem se v Česku nakazilo novým typem koronaviru téměř 1,7 milionu lidí a více než 134.000 z nich skončilo v nemocnici. Dosud nemoci podlehlo více než 30.300 z nich.

V současné době podle něj až na výjimky hospitalizace lidí s covidem-19 neovlivňuje poskytování ostatní zdravotní péče. Podle něj zatím riziko nepředstavuje ani případné šíření nakažlivější varianty delta. "Z pohledu zátěže intenzivní péče se ukazuje, že počet pacientů na JIP nestoupá, přestože stoupá počet nových případů," uvedl.

V současné době je dispečink připravený ve "stand-by" režimu, hlásit údaje do něj nemocnice mají jednou týdně. Disciplína ale podle Černého není velká. I v době největšího náporu se systém potýkal s chybami v hlášení lůžek, někdy i úmyslnými. "Někdy byly rozdíly mezi hlášenými lůžky a realitou. Některé nemocnice nehlásily lůžka uzavřená kvůli nedostatku personálu, nenahlásily to pojišťovnám, aby za ně dostaly platby," dodal. Setkal se i s případy, kdy se nemocnice snažily volná lůžka zatajit. Do budoucna by tak měl být systém co nejvíc automatizovaný a fungovat i v běžném provozu, kdyby se někde ukázala intenzivní péče přetížená.

Podle vedoucího centrálního řídícího týmu Petra Šnajdárka bylo díky dispečinku, který monitoroval kapacity na jednotkách intenzivní péče, přeloženo přes 350 pacientů. "Za celou dobu epidemie se neukázalo, že by někdy pacient nemohl být umístěný na adekvátní lůžko, které potřeboval. Alespoň podle tvrdých dat z dispečinku, která máme," dodal Černý.

Podle něj systém zamezil aktivaci polních nemocnic a neúčelným překladům do zahraničí. "Z mého pohledu to byla vyloženě věc politická, nikoliv otázka nutnosti," dodal. Do zahraničí byli nakonec přeložení podle něj jeden či dva pacienti.

Například Karlovarský kraj po tom volal od ledna, došlo na to však až v březnu, kdy bylo v českých nemocnicích najednou maximálně téměř 9500 pacientů s covidem-19. Vyčerpání kapacit hrozilo v i v Praze, Středočeském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji. Černý chtěl oslovit zahraničí v době, kdy by bylo vyčerpáno 90 procent domácích kapacit, nakonec to vláda udělala na začátku března.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) nemocnice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zastrašit západní spojence eskalací konfliktu, tvrdí bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy