V sociálních službách má očkování 65 procent pracovníků, třetí dávku má jen třetina

Očkování proti covidu by mohlo mít kolem 65 procent pracovníků sociálních služeb. Podíl se od léta už dál nezvyšuje. Na třetí posilovací dávku zatím šla asi třetina naočkovaných zaměstnanců. ČTK to dnes řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.

Podle něj postoje k případnému povinnému očkování personálu odpovídají podílu naočkovaných. Vedení zhruba dvou třetin zařízení by s povinnou vakcinací souhlasila, podle třetiny má být očkování na rozhodnutí každého pracovníka.

Podle sociální ročenky na konci minulého roku v sociálních službách pracovalo 106.550 lidí. Z nich asi 70.900 bylo v domovech pro seniory, postižené a se zvláštním režimem, kde jsou nejzranitelnější klienti. Kolik zaměstnanců očkování ale skutečně má, není jasné. "Přesná data nejsou. Neexistuje registr pracovníků v sociálních službách," podotkl Horecký.

ČTK se snažila od ministerstva práce už začátkem srpna zjistit, kolik pracovníků domovů i terénních služeb se nechalo očkovat, zda má resort o počtu a podílu očkovaných přehled a jak chce k očkování motivovat neočkovaný personál. Dotazy zůstaly bez odpovědi.

Babišova vláda v demisi v pondělí oznámila, že možnosti povinného očkování proti covidu třeba u zdravotníků či pracovníků sociálních služeb posoudí komise. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se dnes vládní rada pro zdravotní rizika shodla na tom, že by ministerstvo zdravotnictví s dalšími resorty mělo připravit návrh na zavedení očkovací povinnosti u lidí nad 60 let a u vybraných profesí.

Jsem pro zavedení povinného očkování. Je to naše jediná šance. Jinak nás covid zruinuje a zabije desetitisíce z nás. Pro mnohé další nebude dostupná zdravotní péče. Bez povinného očkování se budeme plácat v pandemii ještě roky.

— Jana Maláčová ?? (@JMalacova) November 23, 2021

"Osobně si myslím, že není úplně šťastné ráno téma otevřít a odpoledne rozhodnout. Je nutná diskuse, kterých služeb a zaměstnanců by se to mělo týkat a dokdy. Pro časový tlak nevidím důvod. Není potřeba, aby se rozhodlo hned. Situace v zařízeních je stabilizovaná," řekl ČTK Horecký. Podle něj má nyní covid kolem pěti či šesti stovek obyvatel a pracovníků domovů. Před rokem jich bylo více než 8000. Šíření nákazy omezuje právě očkování. V zařízeních ho má asi 92 procent klientů. Zhruba dvě třetiny z nich už dostaly třetí dávku.

Podle průzkumu asociace by vedení dvou třetin domovů byla pro povinné očkování. Třetina by zachovala dobrovolnost. Jako důvod uvádí i obavu z výpovědí. Podle Horeckého by ze sociálních služeb mohly kvůli povinnosti mít očkování proti covidu odejít "vyšší stovky či nižší tisíce" pracovníků. Zmínil, že motivování, kampaň a přesvědčování k vyšší proočkovanosti nevedly. Roli hrálo spíš to, zda jsou v zařízeních výrazní zastánci či odpůrci vakcinace, které ostatní následují. V některých domovech má tak očkování 90 procent personálu a v jiných 40 procent.

Podle Horeckého by ochotu k očkování mohlo zvýšit zpoplatnění testů. Zaměstnancům v sociálních službách by pro práci dál stačil test, museli by si ho ale sami uhradit. Ministerstva zdravotnictví a práce tento krok podle informací ČTK původně zvažovala, nakonec od něj ustoupila. "Jsem pro zavedení povinného očkování. Je to naše jediná šance. Jinak nás covid zruinuje a zabije desetitisíce z nás. Pro mnohé další nebude dostupná zdravotní péče. Bez povinného očkování se budeme plácat v pandemii ještě roky," uvedla dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Zdravotníci mají už několik povinných očkování, která pro výkon své práce potřebují. Stanovuje je vyhláška. Také pracovníci sociálních služeb mají povinné očkování, a to proti žloutence.

Související

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Ministerstvo práce

Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh

Do léta mají být příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Částka má poté výrazně vzrůst ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku zřejmě dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím návrh, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Více souvisejících

sociální péče očkování

Aktuálně se děje

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

včera

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy