V sociálních službách má očkování 65 procent pracovníků, třetí dávku má jen třetina

Očkování proti covidu by mohlo mít kolem 65 procent pracovníků sociálních služeb. Podíl se od léta už dál nezvyšuje. Na třetí posilovací dávku zatím šla asi třetina naočkovaných zaměstnanců. ČTK to dnes řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.

Podle něj postoje k případnému povinnému očkování personálu odpovídají podílu naočkovaných. Vedení zhruba dvou třetin zařízení by s povinnou vakcinací souhlasila, podle třetiny má být očkování na rozhodnutí každého pracovníka.

Podle sociální ročenky na konci minulého roku v sociálních službách pracovalo 106.550 lidí. Z nich asi 70.900 bylo v domovech pro seniory, postižené a se zvláštním režimem, kde jsou nejzranitelnější klienti. Kolik zaměstnanců očkování ale skutečně má, není jasné. "Přesná data nejsou. Neexistuje registr pracovníků v sociálních službách," podotkl Horecký.

ČTK se snažila od ministerstva práce už začátkem srpna zjistit, kolik pracovníků domovů i terénních služeb se nechalo očkovat, zda má resort o počtu a podílu očkovaných přehled a jak chce k očkování motivovat neočkovaný personál. Dotazy zůstaly bez odpovědi.

Babišova vláda v demisi v pondělí oznámila, že možnosti povinného očkování proti covidu třeba u zdravotníků či pracovníků sociálních služeb posoudí komise. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se dnes vládní rada pro zdravotní rizika shodla na tom, že by ministerstvo zdravotnictví s dalšími resorty mělo připravit návrh na zavedení očkovací povinnosti u lidí nad 60 let a u vybraných profesí.

Jsem pro zavedení povinného očkování. Je to naše jediná šance. Jinak nás covid zruinuje a zabije desetitisíce z nás. Pro mnohé další nebude dostupná zdravotní péče. Bez povinného očkování se budeme plácat v pandemii ještě roky.

— Jana Maláčová ?? (@JMalacova) November 23, 2021

"Osobně si myslím, že není úplně šťastné ráno téma otevřít a odpoledne rozhodnout. Je nutná diskuse, kterých služeb a zaměstnanců by se to mělo týkat a dokdy. Pro časový tlak nevidím důvod. Není potřeba, aby se rozhodlo hned. Situace v zařízeních je stabilizovaná," řekl ČTK Horecký. Podle něj má nyní covid kolem pěti či šesti stovek obyvatel a pracovníků domovů. Před rokem jich bylo více než 8000. Šíření nákazy omezuje právě očkování. V zařízeních ho má asi 92 procent klientů. Zhruba dvě třetiny z nich už dostaly třetí dávku.

Podle průzkumu asociace by vedení dvou třetin domovů byla pro povinné očkování. Třetina by zachovala dobrovolnost. Jako důvod uvádí i obavu z výpovědí. Podle Horeckého by ze sociálních služeb mohly kvůli povinnosti mít očkování proti covidu odejít "vyšší stovky či nižší tisíce" pracovníků. Zmínil, že motivování, kampaň a přesvědčování k vyšší proočkovanosti nevedly. Roli hrálo spíš to, zda jsou v zařízeních výrazní zastánci či odpůrci vakcinace, které ostatní následují. V některých domovech má tak očkování 90 procent personálu a v jiných 40 procent.

Podle Horeckého by ochotu k očkování mohlo zvýšit zpoplatnění testů. Zaměstnancům v sociálních službách by pro práci dál stačil test, museli by si ho ale sami uhradit. Ministerstva zdravotnictví a práce tento krok podle informací ČTK původně zvažovala, nakonec od něj ustoupila. "Jsem pro zavedení povinného očkování. Je to naše jediná šance. Jinak nás covid zruinuje a zabije desetitisíce z nás. Pro mnohé další nebude dostupná zdravotní péče. Bez povinného očkování se budeme plácat v pandemii ještě roky," uvedla dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Zdravotníci mají už několik povinných očkování, která pro výkon své práce potřebují. Stanovuje je vyhláška. Také pracovníci sociálních služeb mají povinné očkování, a to proti žloutence.

Související

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Ministerstvo práce

Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh

Do léta mají být příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Částka má poté výrazně vzrůst ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku zřejmě dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím návrh, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Více souvisejících

sociální péče očkování

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

před 4 hodinami

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

před 6 hodinami

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

před 7 hodinami

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

před 9 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

před 10 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

před 13 hodinami

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy