V Česku v úterý přibylo 250 potvrzených případů koronaviru, o 49 méně než před týdnem. Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného se čtvrtý den drží pod hodnotou jedna, což je hranice mezi zpomalováním a zrychlováním šíření nákazy. K dnešku kleslo na 0,95 z předchozích 0,97.
Incidenční číslo, které udává týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, stagnuje sedm dní v řadě na hodnotě 12. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Nejvíce nových případů na 100.000 lidí za posledních sedm dní vykazuje Praha, kde je incidence 28. Následuje Jihočeský kraj s 16 případy, Středočeský kraj s 15 a Liberecký kraj se 14 nově nakaženými za poslední týden v přepočtu na 100.000 obyvatel. Naopak nejméně se epidemie šíří v Olomouckém kraji s týdenní incidencí zhruba čtyři.
Odborníci očekávají, že s nadcházejícím návratem lidí do zaměstnání a dětí do škol začne epidemie covidu-19 sílit. Podle ředitele Ústavu statistických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by i při vysoce rizikovém scénáři vývoje mohlo být v nemocnicích kvůli covidu v druhé polovině září kolem 500 lidí, z toho necelá stovka na jednotkách intenzivní péče. V úterý evidovalo ministerstvo zdravotnictví 64 pacientů s covidem, kteří potřebovali nemocniční péči, v těžkém stavu bylo 11 z nich. Letos v březnu, kdy epidemie Česko silně zasáhla, bylo v nemocnicích přes 9000 lidí.
Od začátku loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy, bylo v zemi potvrzeno přes 1,678 milionu případů koronaviru, drtivá většina se vyléčila a 30.387 lidí s covidem-19 zemřelo. Zatím poslední úmrtí eviduje ministerstvo zdravotnictví v pátek.
Z mutací koronaviru v Česku nyní dominuje nakažlivější delta. Původní variantu, která se v ČR začala objevovat loni v březnu, nahradila postupně kolem přelomu roku varianta alfa, dříve označovaná jako britská. Od června se v Česku začala šířit delta, která byla původně označovaná jako indická. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je delta v posledních týdnech ve zhruba 95 procentech z kontrolovaných pozitivních testů a zvyšuje se zastoupení subvariant označovaných delta plus.
Laboratoře v úterý provedly téměř 70.000 testů, z toho necelých 28.000 bylo PCR, ostatní antigenní. U preventivních a plošných testů, které jsou nejčastější, stoupl oproti pondělí podíl odhalených případů jen nepatrně na 0,19 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, se zvýšil z 0,4 na 0,65 procenta. V případě diagnostické indikace, kdy jsou testováni třeba lidé vykazující příznaky, stoupl podíl pozitivních vzorků z 1,23 na 2,64 procenta.
Zdravotníci v úterý naočkovali proti koronaviru 39.150 lidí, v mezitýdenním srovnání asi o 5000 více. Od začátku vakcinace loni v prosinci zdravotníci podali víc než 11,3 milionu dávek, dokončené očkování má zhruba 5,6 milionu lidí, tedy více než polovina všech obyvatel. Cílem je dosáhnout proočkovanosti minimálně 70 procent lidí. Očkovat je nyní možné od 12 let.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , ministerstvo zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
před 1 hodinou
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
před 2 hodinami
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
před 2 hodinami
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
před 2 hodinami
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno před 2 hodinami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 3 hodinami
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
před 5 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 5 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 6 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 8 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.
Zdroj: Libor Novák