ROZHOVOR | Vakcína s čipem je nesmysl. Potřebujeme očkovat 100 tisíc lidí denně, říká pro EZ lékař

ROZHOVOR - Už přes rok se lidstvo potýká s pandemií nového typu koronaviru SARS-CoV-2. Vakcínu proti nemoci covid-19 již máme, zároveň se ale vyrojilo mnoho konspirátorů a odpůrců očkování. Šíří například blud, že nás kdosi pomocí čipu ve vakcíně bude sledovat. „Populace dávno fatálně závislá na moderních technologiích se najednou bojí, že bude na někom závislá!?“ podivuje se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz MUDr. Vladislav Chvála, vedoucí Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. Rodinný terapeut a expert na psychosomatickou medicínu.

Momentálně patří mezi nejdiskutovanější témata vakcína proti nemoci covid-19. Co byste vzkázal odpůrcům očkování?

Očkování je dnes jediná obrana, kterou máme k dispozici proti pandemii. Je skoro zázrak, že jsme byli schopni v tak krátkém čase vyřešit rébus, jak vytvořit vakcínu proti RNA viru. Máme ji hlavně díky tomu, že jsme řešení hledali už dříve kvůli mnohem nebezpečnější nemoci SARS a technologie mezitím velmi pokročila. Dnes nestojíme před otázkou, zda očkovat nebo ne, ale jak to udělat, tak rychle a v takovém rozsahu, aby se dříve nezhroutil celý náš svět. Samozřejmě problémem nejsou jen odpůrci očkování, ale i zastánci dodržování dokonalého postupu při očkování.

Nejsem na to odborník, ale obávám se, že kdybychom měli dodržet všechny podmínky běžného očkování, nebude možné očkovat plošně a rychle. Je to jako ve válečné medicíně. Spousta postupů se musí zjednodušit, abyste zachránili co nejvíce životů. A my ve válce jsme.

Byl mezi Čechy odpor vůči očkování tak silný i dříve, nebo se tak stalo až s nástupem internetu, na kterém se šíří řada dezinformací a kdekdo ze sebe může dělat „odborníka“ přes virologii a epidemiologii?

Ano, ani já nejsem odborník na virologii a epidemiologii. A máte pravdu, že díky internetu je dnes slyšet všechny možné hlasy. Na každý názor najdete na síti argumenty, místo stále větší gramotnosti populace, jsme paradoxně v situaci, že nikdo nevěří ničemu.

Současný odpor k očkování v populaci postupně narůstal. Nejvíce mezi matkami inklinujícími k přírodnímu způsobu života. Ty se při péči o své děti cítí být pod tlakem očkovacího kalendáře. A přesto, že se očkování dělí na povinná, doporučená a nadstandartní a jednotlivé varianty mohou probírat se svým dětským lékařem, chtějí rozhodovat samy. Je za tím spíš touha po svobodě rozhodování. Navíc tomu všemu "nahrál" článek, který spojoval očkování dětí s onemocněním autismem. A i když bylo tohle podezření mnohokrát vyvráceno, protože se nezakládá na pravdě, v alternativních kruzích si žije vlastním životem. Je dobrým důvodem proč "neočkovat".

Mámy, které se již dlouho nesetkávají s nemocemi, které díky očkování zcela zmizely či ustoupily do pozadí, se přestaly bát. Nebojí se, že jim dítě může nebezpečně onemocnět, místo toho se bojí, že jim onemocní po očkování. Princip se obrátil. Přitom poměrně dlouho je chránila kolektivní proočkovanost, protože Česká Republika měla velmi precizně vypracovaný systém péče o děti, obzvlášť o ty malé.

Pozoruhodné je, že i jiné technologie byly podezřelé z vlivu na znepokojivý vývoj autismu. Například nástup chytrých telefonů, jejichž obrazovky poutají mnohem větší pozornost matek než obličeje jejich dětí, nový trend obracet dítě v kočárku obličejem ven, nikoli k matce, zkrátka značná redukce komunikace matek s dětmi. Ale to takovou pozornost matek nevyvolalo. Vinit očkování je pohodlnější. Výborné téma pro teorie spiknutí.

Když pomineme vyložené bludy a dezinformace (čip ve vakcíně atd.), přeci jenom lze pochopit jistou míru strachu některých lidí z nové vakcíny. Objevují se návrhy, že očkovaní budou mít výhody či že neočkovaní například nebudou moci cestovat do ciziny nebo jít do restaurace. Je pozitivní, respektive negativní motivace tou správnou cestou, jak lidskou psychiku „zlomit“?

Strach z jakéhokoli porušení tělesné integrity mají především děti. Vzpomeňte si na hrůzu před lékařskými prohlídkami v dětství. Ten musely matky vždy překonávat. Když se začaly bát ještě i matky, začalo přibývat komplikací. Dítě totiž reaguje víc na psychický stav matky, než si myslíme. To jsou ale faktory, které současný medicínský výzkum neumí zohlednit. Ten současný strach z očkování proti koronaviru se ale netýká dětí. Myslím, že je spíš projevem zásadní nedůvěry populace k vládnoucím elitám. „Co když nám chtějí něco zlého udělat?“ ptají se vyděšeně. Nejnápadnější jsou fantazie, že se stanou na někom závislí. (To je ta pitomost o čipu ve vakcíně.) Populace dávno fatálně závislá na moderních technologiích se najednou bojí, že bude na někom závislá!? Umíte si představit, co by se asi stalo, kdyby najednou vypnuli proud?

Pokud jde o ta omezení neočkovaných, tak to není nic nového. Dnes už asi nikdo neví, že pas byl původně dokument o tom, že přicházíte z oblasti, kde není mor. Vůbec bych se nedivil, kdyby třeba letecké společnosti začaly potvrzení o očkování vyžadovat. Vždyť jde o kolektivní bezpečnost. Nejde o to „zlomit“ odpírače očkování. Jde o kolektivní bezpečnost.

Stává se, že rodič odmítne dát očkovat své dítě. Jak by podle Vás měl v takovém případě lékař postupovat? Některé případy skončily dokonce až u Ústavního soudu…

Stává se to. Dobrý pediatr ale umí s matkami jednat tak, aby se to stávalo co nejméně. Přeci jen si matka přeje mít zdravé dítě. Soudní dohry jsou extrémním případem fatální neschopnosti komunikovat. V horším případě podlehne lékař tlaku alternativní matky a vydá potvrzení o provedeném očkování, ačkoli dítě očkováno nebylo. V naší praxi jsme se s tím setkali naštěstí jen jednou. Falešné potvrzení o očkování značně zkomplikovalo situaci.

Jak hodnotíte dosavadní očkovací strategii vlády?

Jakou strategii? Žádnou pořádnou jsem zatím neviděl. Slyším, že si to vzal na starost sám pan premiér, ale většina opatření do periferie nedojde. Když vidím záběry z ordinací, kde se očkuje, a vím, jak to v taková ordinace funguje, říkám si, že takhle se dají počítat leda tak ovečky před spaním.

Tohle není běžná mírová situace, kdy se nic moc nestane, když na mě zapomenou, aspoň mám pokoj. Tohle je válka. Potřebujeme očkovat sto tisíc denně! Takhle amatérsky se to ale udělat nedá. Snad se ten chaos nakonec vyjasní.

A jak se celkově díváte na postup vlády v boji s epidemií?

Vím, že se snaží, mnozí ani nemají čas jít spát. Nerad je kritizuju, ale už dost dlouho vidíme, kolik práce a peněz tady přichází na zmar. Vůle premiéra, který chce řídit stát jak firmu, naráží na realitu, že stát není firma. Je to něco jiného. Je to živý organizmus. Ani ten nejlepší záměr nemusí vůbec do periferie dojít. Když lidi nezískáte, ničeho nedosáhnete. A když vám nedůvěřují, nemůžete je získat.

Podle nedávného vyjádření britského psychiatra je pandemie koronaviru největší zátěží na lidskou psychiku od 2. světové války. Souhlasíte s tímto tvrzení?

Může to tak být. Navíc přišla ta mimořádná zátěž zdánlivě z ničeho. Kdo byl jen trochu „in“ čekal, že něco přijde už několik let. Tým odborníků kolem Miroslava Bárty se do hloubky zabýval podobnými situacemi v knize Kolaps a regenerace již v roce 2011. V minulém roce vyšla další podobná studie odborníků kolem Václava Cílka Věk nerovnováhy, kde jsme s Trapkovou psali o odolnosti rodiny v těžkých situacích. Kdo chtěl vidět, viděl.

Potíž je, že lidé raději naslouchají těm, kdo jim slibují, že se nic nemůže stát. Raději věřit krásným bludům než se dívat realitě do očí. Tomu se říká popírání a je to psychologická obrana. Nejde přeci o to, strašit, ale být připraven a něco dělat. Nejvíce totiž psychiku zatěžuje situace, kterou nečekáme, a nad kterou nemáme kontrolu.

Setkáváte se ve své ordinaci s případy, kdy mají lidé psychosomatické problémy, které lze připsat na vrub epidemii koronaviru?

Samozřejmě tato situace všechny zatěžuje. Začínají chodit sestřičky z nejtěžších zdravotnických provozů s těžkým syndromem vyhoření. Často jsou to matky malých dětí, které nemohou poslat do školy, v práci mají nepředstavitelný tlak u pacientů, kteří nemohou sami dýchat a je otázka, kdy je bude možné od přístrojů odpojit. Tam by měli jít pracovat ti, kdo volají po zrušení vládních opatření.

Jaké rady byste dal lidem k „posílení“ psychiky v současné nelehké situaci?

Je to těžké. Vypadá to, že jsme oběti nějakého špatného viru, nebo snad někoho, kdo ho vypustil. Hledání viníka, vymýšlení konspiračních teorií, nepomáhá. Nepomůže ani „obětování“ těch asi 3 miliónů lidí rizikové části populace, zrušení opatření a nastartování ekonomiky, jako by se nic nedělo.

Jedinou cestu, kterou vidím, je cesta k sobě, ke svým blízkým. Dobrovolné stažení se do malého světa, který může fungovat, jak nejlépe to v omezených možnostech půjde, dokud epidemie nepoleví. A pokud bude možné nechat se očkovat, tak očkovat. I to vám zajistí klid. Ten svět před koronavirem neměl jen výhody. Vždyť už jsme nevěděli, co dřív stihnout. Odolnost jedince je závislá na odolnosti rodiny. Podívejte se, kde ji máte a v jakém je stavu.

Epidemie dříve či později ustoupí. Lze už nyní odhadnout, jak bude vypadat společnost v době „postkoronavirové“?

To opravdu nevím. Kéž by došlo k proměně, k pochopení našeho místa v našem malém světě. Ale jsem skeptický. Lidem se tolik možností, kolik jich měli, líbilo. Budou to chtít zas, a budou chtít víc.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Vladislav Chvála (sexuolog) rozhovor Andrej Babiš lékaři děti Konspirační teorie psychologie Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 1 hodinou

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 4 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 9 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy